má jím být vznik nového státu Malorusko, které bude zahrnovat území Doněcké a Luhanské lidové republiky až k hranicím Lvovské oblasti a měl by být nástupnickým státem Ukrajiny. Co od prohlášení očekávat a jak se žije na východě Ukrajiny, se FORUM 24 ptalo ukrajinského politologa Oleksandra Nykonorova, jenž se zabývá výzkumem separatismu, nacionalismu a fundamentalismu ve východní Evropě. Nykonorov působí jako analytik české neziskové organizace Team4Ukraine, která v Luhansku a Doněcku přímo působí.
jaký má účel vyhlásit další státní útvar na území, které již jednou vyhlášení nezávislosti deklarovalo?
Bavíme-li se o smyslu, já sám vidím čtyři možné varianty. První je, že se jedná o důsledek vnitřního mocenského boje. Alexandr Zacharčenko, vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DLR), a lidé, kteří jsou kolem něj (hlavně Timofejev), se snaží udržet si moc a získat co nejvíc autonomie od vlivu ruských poradců. Druhá možnost je, že Kreml skrz Zacharčenka testuje reakci ostatních geopolitických hráčů a vyhlášení Maloruska funguje jako takový lakmusový papírek. Třetí variantou je vnímat Malorusko jako pokus o vytvoření nové páky na Ukrajinu, což se může týkat jednání ohledně Minských dohod. Jako poslední možnost se nabízí, že se jedná o reakci na nový ukrajinský zákon o reintegraci DLR a LLR zpět pod ukrajinskou správu.
co je podle vás nejpravděpodobnější vysvětlení?
Podle mě je to akce Zacharčenka, který chce působit jako nezávislý politik. Napovídá tomu i skutečnost, že druhá separatistická oblast Luhanská lidová republika (LLR) s plánem Maloruska nesouhlasí. O tom, že akce nejspíš nebyla konzultována s Moskvou, vypovídá reakce tiskového mluvčího Kremlu Peskova, který byl evidentně sám zaskočen. Samozřejmě se můžeme ptát, zda i tato reakce nebyla dopředu připravená, ale nemyslím si.
co by z tím Zacharčenko získal?
Zacharčenko a ti, kteří stojí při něm, si uvědomují, že jejich pozice zdaleka není tak silná, jak by se mohlo zdát. Pokud by nastal nějaký vývoj směrem k usmíření s Ukrajinou, nejenže by všichni přišli o svoji moc, ale s největší pravděpodobností by je to stálo i život. Minulý týden se objevila informace, jejímž zdrojem je Alexandr Chodakovskij, vysoce postavený vojenský velitel DLR, že Moskva není spokojená se situací na východe Ukrajiny. Uvažuje prý, že by oba samozvané státy spojila v jeden separatistický „protostát“ a současné vůdce DLR a LLR by odstranila a nahradila Mykolou Azarovem, bývalým premiérem Ukrajiny za Janukovyče. Vyhlášení Maloruska je jakási obrana proti politice o nás bez nás, kterou dělají v Moskvě.
co vede Zacharčenka k tomu, aby dál udržoval stát, který zjevně nefunguje?
Lídr DLR a jeho klika chtějí udržet současný status quo, protože je pro ně velmi výhodný. Živí je to. Zdroje příjmů DLR pocházejí z pašeráctví. V separatistických republikách jsou čtyři hlavní komodity: uhlí, zbraně, kovy a drogy. Je to obrovský byznys, provázaný se spoustou vlivných lidí a točí se v něm obrovské peníze. I pokud by si řekli, že už mají našetřeno dost, s takovou činností nejde jen tak ze dne na den skončit. Ale Zacharčenko není stratég, nepřemýšlí dopředu, neuvažuje o vývoji DLR. Jeho cíl je mít peníze, maximálně mít jich víc. Dál opravdu nejde.
proč Luhanská lidová republika nesouhlasila s projektem Maloruska?
Vůdce luhanských separatistů Plotnickij byl před válkou oproti Zacharčenkovi klasickým byrokratem. Díky tomu má jakousi představu, jak řídit takovou mašinerii. Ale traduje se historka, sám nevím, co je na tom pravdy, že v roce 2016 při schůzce s ruskými poradci se Plotnickij a Zacharčenko nepohodli a porvali se. Plotnickij od té doby Zacharčenka nemůže vystát a přemýšlí, jak by mu ponížení oplatil. Pokud je to skutečně pravda, tak tady máte důvod. (směje se) Plotnickij v sobě má víc jakéhosi politického profesionalismu, respektive Zacharčenko je akorát bandita, kdežto Plotnickij je klasický korupčník a jako takový funguje, takže má plány do budoucna. Zacharčenko žádné nemá.
mluvil jste o ruských poradcích. Kdo v DLR a LLR působí?
Poradce z Ruska můžeme rozdělit na tři skupiny. Skupina Vladislava Surkova (bývalého hlavního ideologa a „šedou eminenci“ Kremlu, o kterém se mluví jako o strůjci putinismu, pozn. redakce), která se stará o ideologickou stránku. Další je armáda a poslední tvoří lidé z ruské bezpečnostní služby FSB. Záležitost s Maloruskem je bezpochyby věc Surkovovy skupiny. Zacharčenko má vlastního poradce, Rusa Alexandra Kazakova, to je jeho imagemaker a píše mu všechny texty. I prohlášení o Malorusku byl jeho text, bylo poznat, že ho nepsal Zacharčenko, ten byl rád, že ho byl s to přečíst.
jaká je reakce Kyjeva na Malorusko?
Prezident Porošenko prohlásil, že se jedná o jasnou akci Moskvy s cílem ještě víc narušit suverenitu Ukrajiny. Je v tom cítit obava z nového konfliktu, respektive že se jedná o počátek další války.
obává se ukrajinská vláda, že Rusko pomýšlí na připojení Maloruska jako dalšího federálního subjektu, stejně jako to udělalo s Krymem?
Ano, protože si uvědomují, že Putinovi by se před volbami hodil nějaký nový úspěch. Připojení Maloruska by bylo nahlíženo ruskými voliči (či by jim to bylo prezentováno) jako spojení národa, který byl uměle rozdělený, a prezident Putin jej znovu zkonsolidoval. I když já osobně se nedomnívám, že zrovna toto je Putinův plán.
je možné, že Zacharčenko vycítil svoji příležitost, že je Rusko vyčerpané vleklým konfliktem a sankcemi, a tudíž je možné si dovolit to, na co by před pár lety ani nepomyslel?
V tisku se často můžete dočíst, že Rusko je slabé, na pokraji zhroucení, ale naše ruské zdroje tyto informace nepotvrzují. Jediné, co mohu s jistotou říct je, že pozice Vladimira Putina je slabší, než byla třeba v roce 2015 nebo 2016. Pokud by se proti němu zvedlo silné opoziční hnutí, bylo by pro něj výhodnější zažehnout další konflikt na Ukrajině a pak by se Malorusko dalo nahlížet jako takový začátek, ale podle mě to není ten případ. Opozice v Rusku je slabá a ani události posledního půl roku s tím nic podstatného nezmůžou. Současný režim je natolik silný v základech, že lze snadno uspořádat nějaké protidemonstrace, které budou stejně početné jako ty Navalného.
má projekt Maloruska nějakou budoucnost?
Nic z toho nebude. Oficiální reakce Kremlu byla slabá a vypadá to, že žádnou protireakci nechystá. Je to tím, že Malorusko nemá podporu LLR, takže celý projekt skončí ještě dřív, než mohl začít. Navíc naráží na nesouhlas vlivných osobností typu Strelkov (vl. jménem Igor Girkin, bývalý vojenský velitel DLR), který má obrovskou popularitu hlavně mezi vojáky. Pokud člověk jako on řekne ne, je to poslední hřebík do rakve celého projektu.
jak se k situaci na východě Ukrajiny staví Ukrajinci?
To záleží na každém člověku samozřejmě, ale obecně se dá říct, že lidé jsou už unavení. Válka je vyčerpávající po všech stránkách a lidé by chtěli mír. Ale ne mír podle Putinova scénáře. Může to být kompromis, ale ne takový, na kterém by Ukrajina byla bita. Mluvíme-li obecně, dá se říct, že lidé spíš na západě Ukrajiny by si přáli, aby Donbas a Krym patřily Ukrajině, tak jak to bylo před válkou. Ukrajinci na jihu a východě jsou víc proruští v tom smyslu, že si také přejí, aby Ukrajina byla opět celistvá, ale aby bylo víc kontaktů mezi Ukrajinou a Ruskem.
jak funguje život v DLR a LLR?
Rozpočet obou republik ze 70 % tvoří ruské dotace. Pouze 30 % vyprodukují sami, to znamená především pašování a rozprodávání surovin, z nichž velká část jde do Ruska. Školství například nějakým způsobem funguje dál, ale citelná změna je vidět v rozvrhu. Dříve bylo více předmětů v ukrajinštině a dnes se ukrajinský jazyk propadl na pozici volitelného předmětu. Ukrajinské třídy neexistují. Dalším ilustračním příkladem jsou banky. Každá republika má vlastní společnost, ale jen v DLR se dá platit kartou. Je to dáno tím, že v LLR je víc korupce než v DLR a prostředky, které Rusko na tyto účely poslalo, v LLR jednoduše rozkradli. K tomu připočtěme, že na výplatu se čeká půl roku, pokud ji člověk vůbec dostane.
Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.