situaci nelakuje na růžovo, právě naopak, jde nesmlouvavě do hloubky jednoho z nejpalčivějších a pro veřejné mínění nejexplozivnějších problémů, kriminality uprchlíků, konkrétně kriminality Afghánců. Přestože popisuje občas cenzurovaný jev, není to text, o který by stál takový Breitbart nebo Parlamentní listy. Čtenáři očekávající útok na Angelu Merkelovou, sluníčkáře a Evropskou unii si na své nepřijdou. To, co odkrývá, je svým způsobem horší.
Článek nese titulek Pracovala jsem s uprchlíky desítky let. Vlna zločinnosti Afghánců v Evropě je šokující. Je důležité předeslat, kdo je autorka. Cheryl Benardová je Američanka, pracuje mimo pro think-tank RAND a dlouhodobě se zabývala problematikou rekonstrukce v postkonfliktních zónách a reformou islámu (vedle toho napsala i dva romány; její knihu Občanský demokratický islám měl v knihovně Usáma bin Ládin, když ho dostihlo americké komando v Abbottábádu). Něco ví jak o Blízkém východě (studovala v Bejrútu), tak o Rakousku, jehož se článek týká (ve Vídni studovala a léta žila), i o islámu a Afgháncích (její manžel je rodilý Afghánec, americký diplomat Zalmaj Chalíl-zád). Do článku o tom, proč afghánští azylanti páchají disproporční množství znásilnění, se nepustila ze škodolibé zvědavosti. Naopak byla hanba a bezradnost, jež zažívají místní „starší“ usazení Afghánci, jedním z jejích motivů.
„Čtenáři očekávající útok na Angelu Merkelovou, sluníčkáře a Evropskou unii si na své nepřijdou.“
Nicméně tak to je, je to jev pozorovaný ve Švédsku, v Německu i Rakousku, na které se autorka zaměřuje jen proto, že ho zná. Podle rakouské policie jsou Afghánci zodpovědní za polovinu sexuálních útoků uprchlíků – přestože je jich přibližně stejně jako Syřanů, kteří jich mají na kontě méně než deset procent.
Jsou to útoky brutální, nestoudné a taky zvláštním způsobem hloupé.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.