výraznou roli přitom hraje odstup a nadhled. Pew se nebojí dát lidem otázky, které jsou uvnitř Evropy považovány za příliš citlivé, a proto se do nich raději moc nešťourá.
Nedávno se lidí zeptali, co si myslí o narůstající síle, vlivu a dominanci Německa při směřování Evropské unie. Debata o tomto tématu nabrala na intenzitě po rozhodnutí Velké Británie odejít z EU. Byla přirozená. Německo po startu eura nabylo na síle a stalo se ekonomickým hegemonem se stále větší, ale otevřeně nepřiznanou ambicí být i hegemonem politickým. Hospodářsky silný Londýn se svou geopolitickou vahou vytvářel jistý balanc moci. Francouzi měli ambici, ale dlouhodobý ekonomický úpadek, gradující po vstupu do eurozóny, jim bral sílu. Společnou měnu přijímaly Německo a Francie jako stejně bohaté země. Dnes je Paříž o 18 procent chudší.
Německá dominance má konkrétní projevy při každodenním rozhodování v Evropě. Berlín dokáže svou agendu prosadit a málokdo má zájem stavět se mu do cesty. Klasickým projevem byly evropské kvóty na přerozdělení migrantů, za jejichž nedodržování teď Brusel žene střední Evropu včetně Česka k soudu.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.