Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Historik Vít Smetana: Beneš veril, že pravda nakoniec zvíťazí

.martin Horička .rozhovory .rozhovor

Podpis Mníchovskej dohody a následné odstúpenie československých území nacistickému Nemecku patrí medzi najviac diskutované momenty našej histórie. Ako je možné, že sa Československo vzdalo bez boja? Naozaj sa veľmoci dohodli „o nás bez nás“? A v čom sa podobá Hitlerov prístup k Československu tomu Putinovmu k Ukrajine? Odpovedá český historik Vít Smetana.

Historik Vít Smetana: Beneš veril, že pravda nakoniec zvíťazí HULTON-DEUTSCH COLLECTION/CORBIS/GETTY IMAGES 30. september 1938 Londýn, Veľká Británia: Ministerský predseda Neville Chamberlain ukazuje kópiu Mníchovskej dohody, podľa ktorej muselo Československo odstúpiť Nemecku Sudety.

nadránom 30. septembra 1938 bola podpísaná v Mníchove neslávne známa dohoda, podľa ktorej malo Československo odstúpiť svoje pohraničné územia nacistickému Nemecku. Čo tomu predchádzalo? Aká bola situácia v strednej Európe počas roka 1938?

Mezinárodní napětí vzrůstalo zejména po březnovém anšlusu Rakouska. Útoky z Berlína vůči Československu byly stále častější a intenzivnější, přičemž byl propagandisticky využíván údajný „útlak“ německé menšiny. Koncem května povolala československá vláda do zbraně jeden ročník záložníků a k tomu část specialistů. Protože následně Berlín dost přesvědčivě argumentoval, že se k žádnému útoku nechystal, mezinárodní postavení Československa to spíše oslabilo. Britská vláda signalizovala do Paříže, že v případě války s její účastí nelze počítat. Počátkem srpna přijel do Prahy jako „moderátor“ lord Runciman, ale do půli září dospěl k závěru, že další soužití českého a německého národa v jednom státě není možné. Do věci se vložil premiér Chamberlain, který během dvou týdnů jednal třikrát s Hitlerem o odstoupení českého pohraničí – v Berchtesgadenu, v Bad Godesbergu a nakonec v Mnichově.

podpis Mníchovskej dohody je kľúčový okamih nielen československých, ale aj svetových dejín. Bol vyvrcholením politiky tzv. appeasementu. O čo išlo?

Cílem politiky „usmiřování“ bylo dosáhnout smírčího urovnání konfliktů – i za cenu souhlasu s některými expanzivními cíli Německa. V pozadí bylo přesvědčení, rozšířené zejména v Británii, že s Německem bylo po světové válce nakládáno nespravedlivě a část jeho požadavků je po více než patnácti letech přijatelná. A tak Londýn a Paříž reagovaly pouze chabými protesty na sérii porušení versailleské mírové smlouvy: od znovuzavedení německé branné povinnosti v únoru 1935, přes remilitarizaci Porýní v březnu 1936 až po anšlus Rakouska o dva roky později. 

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.posledné
.neprehliadnite