eurokrati si o tom mezi sebou volají na iphonech, píšou o tom na Facebooku a Twitteru, mluví na YouTube a hledají na Googlu. Junckerova zpráva o stavu Evropské unie (#SOTEU) je inspirována tradiční americkou zprávou amerického prezidenta o stavu unie (#SOTU), takže předseda EK jakoby víc vypadá jako prezident Spojených států evropských. Nejvzletnější citát v Junckerově projevu pocházel od Marka Twaina.
Přímou americkou inspiraci má i Junckerův rozhovor se třemi youtubery, který předseda uskutečnil den poté. Totéž udělal Obama v roce 2015. Vedle slečny rozdávající rady ohledně vizáže a jakéhosi milého vloggera vzbudila nejvíc pozornosti osoba jménem GloZell. Černá youtuberka proslula zelenou rtěnkou a videem zachycujícím, jak se koupe ve vaně s mlékem a cereáliemi, které průběžně konzumuje. A pak dalším, v němž v projevu na úrovni mentálního věku třinácti let žvatlá, že Obamu volila proto, že je černoch, a libuje si, že díky němu bude mít zdravotní pojištění, které jí budou muset platit jiní lidé ze svých daní.
Obama takto uměl politicky pracovat – je to docela dobrý klíč k pochopení toho, jak dokázal na vlnách své koalice mládeže a menšin dvakrát dosurfovat až do Bílého domu. A také toho, jak za jeho vlády rostla rasová polarizace a odpor k progresivnímu establishmentu, jež vyústil ve zvolení Donalda Trumpa.
Jako většina evropských imitací Ameriky je i ta Junckerova jaksi nedovařená a bez šťávy. Dopadá jako typická ukázka žánru „politici se přibližují mladým a popkultuře“, jehož sledování je jedním z nejvybranějších mučení, jež si sofistikovaný konzument médií může dopřát. Je to estetická obdoba vrzání křídy po tabuli.
„Všichni přikyvují a usmívají se, ale Evropan z toho moc nemá. A ani ten Juncker z toho nemá tolik co Obama“.
Zároveň jsou tyto produkty zoufalých PR profesionálů nechtěným přiblížením se esenci postmoderní politiky – jestliže je čím dál tím víc témat vyjímáno ze sféry politiky a přesouváno buď do oblasti byrokratického a justičního rozhodování, anebo vykázáno za hranice morálně přijatelného, co zbývá za spor?
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.