proč by miliardář podvodem získával tak malou částku? Bohatý člověk přece nemá potřebu se obohacovat z veřejných peněz. Celé to postrádá smysl. Zhruba tak se Andrej Babiš snaží vysvětlovat, proč je absurdní jeho chystané obvinění kvůli dotačnímu podvodu na jeho víkendovém sídle Čapí hnízdo.
Jenže jednoduchá teze, že bohatý člověk už má dost a nepotřebuje zneužívat dotace, neplatí. Přinejmenším u Andreje Babiše. Celý jeho příběh od začátku podnikání v České republice ukazuje, že dotací a veřejných zakázek nemá Andrej Babiš nikdy dost. Nevynechá jedinou příležitost. S předstihem před ostatními cítí jakoukoliv šanci získat další a další dotace. Nesouvisí to s tím, kolik už má a kolik dokázal na různých dotacích a úlevách z veřejných peněz vytáhnout.
Andrej Babiš se stal třetím nejbohatším občanem České republiky díky dotacím a veřejným zakázkám. Své miliardy vydělal především v byznysu se státem. Díky dotacím, úlevám nebo veřejným zakázkám. Za tu dobu na nich získal chorobnou závislost. Nemůže si pomoct a nepromarní jedinou příležitost, kdy se otvírá cesta k veřejným penězům. Jen přes pochopení principu celého jeho zbohatnutí se dá pochopit, proč si těch „drobných“ 50 milionů korun z dotací pro malé firmy pro svou miliardářskou haciendu na Čapím hnízdě nemohl odpustit. Popřel by tím celé své podnikatelské know-how. Celou filozofii svého byznysu, již dlouhou léta tříbil, až k současnému obvinění z dotačního podvodu.
všetci kradnú, iba ja čerpám
Styl podnikání, který provozuje Andrej Babiš, se jmenuje dobývání renty, v originále „rent seeking“. Tento druh podnikání, na němž vydělá jen dotyčný jednotlivec nebo zájmová skupina na úkor ostatních a prosperity celé ekonomiky a společnosti tím, že si zajistí nějakou nespravedlivou výhodu, která není ostatním dostupná, a omezí tím zdravé podnikání, konkurenci a vytváření bohatství, zformuloval americký ekonom Gordon Tullock, profesor práva a ekonomie na právnické fakultě americké George Mason University. Velmi zjednodušeně je to zvyšování osobního bohatství na úkor ostatních, aniž by to produkovalo jakékoliv další bohatství. Je to zvrácené využívání ekonomických zdrojů.
„Babiš je vlk samotář, který nikomu nevěří, nechce delegovat pravomoce a nemá podnikatelské partnery.“
Tento druh podnikání vede z dlouhodobého pohledu k nižšímu hospodářskému vzestupu celé společnosti, zvětšující se nerovnosti v příjmech a úpadku celé země. Státy, kde se nejbohatší lidé rekrutují právě z dobyvatelů renty, bývají chudé a celková civilizační úroveň tam patří k nižším. Klasickými příklady dobyvatelů renty jsou Rusko nebo Ukrajina.
Tullock dopady tohoto podnikatelského stylu rozvíjel v řadě knih, jejichž tituly jsou velmi výstižné: Ekonomika bohatství a chudoby, Autokracie, Ekonomika nehumánních společností. Člověk, který se dá na byznys dobývání renty, začíná připomínat kleptomana. Je úplně jedno, kolik toho má. Žene ho nezadržitelná touha získávat další a další veřejné peníze, jež se kdekoliv naskytnou.
Andrej Babiš bohatl výhradně v oblastech, kde se točí veřejné peníze. Zemědělství, které je plné jak nárokových dotací, jež dostane každý agrární podnikatel, tak selektivních dotací nenárokových, které jsou jen pro ty, kdo si je dokáží vyjednat. Na ně přímo navazuje potravinářství, kde už nejsou nárokové dotace a úlevy, ale téměř výhradně selektivní dotace pro vyvolené.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.