jedním z významnějších podniků, který nechtěl Andrej Babiš ponechat konkurenci, byl podnik Tchecomalt Group. Skupina vznikla v druhé polovině devadesátých let a postupně ovládla sedmnáct firem podnikajících ve sladovnictví, krmivářství či obchodě se zemědělskými komoditami.
Nejznámější části skupiny byly Obchodní sladovny Prostějov. Firma byla významným výrobcem sladu i v celoevropském měřítku.Jak uvádí publikace Z Bureše Babišem, snaha o ovládnutí tohoto podniku navíc přímo souvisela s okolnostmi ovládnutí Lovochemie, a tak bylo jasné, že po podniku jednoduše Agrofert jít musí.
Firma Tchecomalt vlastnila prostějovské sladovny a měla být prostředníkem bývalého vedení společnosti Proferta k expanzi v zemědělství. Nakupovala bývalá státní družstva a sklady či komoditami ručila za úvěr Proferty v Investiční a poštovní bance. Po pádu Proferty i Investiční a poštovní banky přešla pohledávka za nesplacený úvěr Proferty na Československou obchodní banku. Ta chtěla náhradu za nesplacený dluh po ručiteli Tchecomalt.
„Jaroslav Faltýnek krátce po pro Agrofert výhodném nákupu majetku Tchecomaltu v konkurzu přešel do Agrofertu, kde se stal šéfem zemědělské divize.“
V září roku 2000 představenstvo Tchecomaltu rozhodlo o vyhlášení konkurzu. Vůbec přitom nebralo ohledy na názor ČSOB jako jediného věřitele. V konkurzu ovládl sklady a sladovny za výhodných podmínek Agrofert. Místopředsedou představenstva Tchecomaltu byl v té době Jaroslav Faltýnek. Ten krátce po pro Agrofert výhodném nákupu majetku Tchecomaltu v konkurzu přešel do Agrofertu, kde se stal šéfem zemědělské divize.
Dnešní pravá ruka Babiše v politice odjakživa odmítala jakýkoliv úmysl při vyhlášení konkurzu firmy. ČSOB ovšem konkurz Tchecomaltu označila za účelový. Banka viděla za krokem bývalého managementu snahu udržet si kontrolu nad dceřinými firmami a zabránit hlavnímu akcionáři a věřiteli ČSOB přístup k akciím firmy.
Manažeři se hájili tím, že ČSOB odmítla dál financovat provozní úvěry podniku. Z účtu Tchecomaltu údajně zmizely peníze, které byly určeny na zálohy za nákup komodit, a tak firma musela podat návrh na konkurz. Banka oponovala a tvrdila, že měla zájem na pokračování podnikání firmy, k čemuž byla připravena poskytovat dostatečný kapitál. ČSOB proto v roce 2001 podala trestní oznámení na bývalé vedení firmy včetně Jaroslava Faltýnka.
Podezření z účasti na údajném tunelování firmy se týkalo také konkurzního správce Pavla Tomčaly, který měl jít Agrofertu na ruku. „Podáním návrhu na konkurz si bývalý management udržel kontrolu nad dceřinými společnostmi. Sledovali tak své osobní zájmy,“ uvedla v trestním oznámení banka. Svá tvrzení ovšem nedokázala prokázat a bance zůstal jen dvoumiliardový nesplacený úvěr k odpisu.
Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.