šlosberg je ruský opoziční politik, novinář, šéf ředitel listu Pskovskaja gubernija a člen politické strany Jabloko. V září 2015 byl zbaven poslaneckého mandátu v pskovském regionálním parlamentu a označen zastupiteli putinovské strany Jednotné Rusko zrádce a „hlásnou troubu amerického ministerstva zahraničí“. V roce 2014 byl ztlučen neznámými lidmi, když se v Pskovu zajímal o hroby místních výsadkářů, kteří nejspíš přišli o život na Ukrajině.
„V tamních bojích podle něj padla skoro celá rota ruské 76. výsadkové divize poté, co se ve vesnici Heorhijivka stala cílem dělostřelecké palby. Oficiálně jsou však jako příčina úmrtí členů roty uváděny nešťastné náhody nebo zdravotní důvody, například exploze plynu v bytě, infarkt nebo mrtvice. Místo úmrtí není uvedeno. Rodiny zemřelých tak nemohou ani žádat o odškodnění a pozůstalostní důchody. Několik hodin poté, co Šlosberg o hrobech výsadkářů informoval, z nich zmizela jména a uniformovaní muži z místa vyháněli reportéry.“ (cs.wikipedia.org)
Se Šlosbergem ale nesouhlasí komentátor Igor Eidman, který tvrdí, že Putin vůbec nemá v úmyslu skutečné volby uskutečnit. Místo toho, pokud k revoluci nedojde, pokusí se rozpoutat ještě více agresivních válek. Eidman je bratranec zavražděného opozičního politika Borise Němcova. Je profesí sociolog a pracoval jako novinář a poradce liberálních poslanců ruské Dumy.
„Kremelská politika v rukou dobrodruhů nevyhnutelně povede k novým vojenským konfliktům.“
Ruský komentátor tvrdí, že „alternativou k revoluci v současné situaci nejsou volby, které neexistují a současný režim je neuskuteční, ale válka. Putinova administrativa už vede regionální války v Sýrii a na Ukrajině, ale tam se režim samozřejmě nezastaví.
Kremelská politika v rukou dobrodruhů nevyhnutelně povede k novým vojenským konfliktům, samotná existence tohoto agresivního a neadekvátního režimu s atomovými zbraněmi prudce zvyšuje riziko globální války a jaderné katastrofy.“ Pokračující existence Putinova režimu ohrožuje lidi daleko víc než jakákoli revoluce.
Komentátor poukazuje na to, že „převážná většina evropských revolucí současnosti včetně těch ruských (třeba v roce 1991) nevedla k občanské válce. Ti, kteří tím straší, se jen pokouší režim udržet u moci.
„Bohužel neexistuje žádná pohádková postava, která by mohla z Kremlu vyvést tu obrovskou armádu krys v uniformě a toho, kdo se tam usadil a dávno ztratil schopnost vládnout. Sami nepůjdou,“ říká Eidman. Klamou sami sebe a všechny kolem.
„Existence tohoto agresivního a neadekvátního režimu s atomovými zbraněmi prudce zvyšuje riziko globální války.“
A pokračuje: „Pouze revoluce může likvidovat Putinův režim, který je v současné době nejnebezpečnějším zdrojem hrozby a globální katastrofy. Revoluce a nic jiného je „jedinou šancí pro lidi, kteří se snaží zajistit, aby jejich rodiny měly bezpečnou budoucnost“.
My v „blízkém pohraničí“, mohli bychom dodat, vidíme, že revoluce je ale přesně to, čeho se režim obává a staví kolem sebe pevnost pomocí posilování bezpečnostních složek, budováním gardy, která má právo střílet do davu, a zastrašováním a někdy i fyzickou likvidací názorových odpůrců a vytěsněním nezávislých médií. Nebýt Rusko jaderná mocnost, nikdo by se tímto ekonomicky zaostalým státem, jehož ruské obyvatelstvo vymírá, nezbýval. Takto je bohužel pro svět ohrožením, které musíme brát v úvahu.
Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.