Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Akcia .týždňa: Presvedč jedného nevoliča

Muž lidu chce svrhnout Angelu. Jeho popularita raketově roste

.kamil Polko, Forum 24 .slovensko

Po třiadvaceti letech v Bruselu se Martin Schulz vrací do Německa. A je v podstatě jediným, kdo může Angele Merkelové zabránit, aby se v září stala počtvrté v řadě kancléřkou.

Muž lidu chce svrhnout Angelu. Jeho popularita raketově roste Tobias SCHWARZ/AFP/profimedia Podle německých komentátorů je Martin Schulz srozumitelnější, živější a emotivnější – to mnohdy téměř robotické Merkelové chybí.

měl se stát profesionálním fotbalistou, ale zranění ukončilo jeho kariéru dříve, než začala. Upadl do depresí, nedokončil ani střední školu. Měl problémy s alkoholem a od naprostého sebezničení ho zachránil až bratr. Nyní chce být německém kancléřem. Socialisty už vystřelil k rekordní popularitě za poslední čtyři roky.

Nový šéf socialistů Martin Schulz už na minulost nemyslí. Od roku 1980 nepije. Po třiadvaceti letech v Bruselu se „muž lidu“, jak se mu někdy přezdívá, vrací do Německa. A je v podstatě jediným, kdo může Angele Merkelové zabránit, aby se v září stala počtvrté v řadě kancléřkou.

Dlouholetý lídr sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel v lednu překvapivě odstoupil z postu předsedy strany, aby se stal ministrem zahraničí, ale částečně i kvůli Schulzově popularitě. Pro Schulze, který byl do ledna předsedou Evropského parlamentu (EP), se tak otevřela cesta.

„Merkelová čelí vzrůstající kritice kvůli své uprchlické politice.“

Ačkoli do voleb zbývá ještě devět měsíců, případné vítězství nového lídra sociálních demokratů by znamenalo překvapení. Merkelová má náskok, ačkoli její pozice už není neotřesitelná jako dřív. Schulz přesto sehraje důležitou roli – nejspíš nějaké ukradne hlasy nacionalistické pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryové, jejíž preference jsou v posledních letech na vzestupu. Někteří voliči se k AfD uchylují proto, že jim Merkelová i Gabriel lidově řečeno lezou krkem.

Budou to extrémně důležité volby pro Německo i Evropu. Němci nevolí přímo kancléře, ale politické strany do federálního sněmu. Pokud by volili přímo, Merkelová a Schulz by na tom byli stejně s 41 procenty hlasů, ukázal nedávný výzkum. Podle jiných dat dokonce Schulz Merkelovou poráží a nastartoval socialisty k nejvyšší popularitě od roku 2013. V průzkumu ARD se vyšplhali už na 28 procent, což je o osm procent více než před měsícem. Křesťanskodemokratická unie Angely Merkelové (CDU) se drží kolem 33 procent.

Merkelová ovšem čelí vzrůstající kritice kvůli své uprchlické politice. Pokud by se, nedej bože, stalo Německo tento rok terčem výrazného nárůstu teroristických útoků, lze očekávat sešup její popularity a další růst AfD. Otázka je, kam by spadali sociální demokraté, od kterých nelze čekat nějaké zásadní protiimigrační kroky, ačkoli sám Gabriel už migrační politiku Merkelové kritizoval – obzvláště pak její památné Wir Schaffen Das (My to zvládneme).

„Podle německých komentátorů je srozumitelnější, živější a emotivnější.“

Pod Schulzem se sociální demokraté také trochu distancují od Gabriela, který byl poslední dvě období silně spjatý s vládní koalicí SPD a CDU. Schulz má podporu napříč spektrem levicové strany. „Se Schulzem v čele máme větší šanci,“ řekl stanici WDR sociální demokrat Karl Lautebrach.

pět kroků, jak porazit Angelu

A v čem 61-letý Schulz kancléřku Merkelovou poráží? Podle německých komentátorů je srozumitelnější, živější a emotivnější – to mnohdy téměř robotické Merkelové chybí. Nemá skandály v německé politice, protože tam nikdy nepůsobil, což je zároveň i jeho slabinou. Většinu politické kariéry strávil v Bruselu.

Uznávaný server Politico už nastínil, jak by socialisté pod Schulzem mohli rozkývat židli pod kancléřkou Merkelovou. Kromě toho, že v SPD znovu vyvolá bojovného ducha otupeného stagnací posledních let, se může pokusit sjednotit německé levicové strany a zároveň se vymezit vůči Merkelové migrační politice, která začíná být v Německu silně nepopulární. Podle listu také dokáže oslovit lidi svým bezprostředním a srozumitelným projevem, na rozdíl od Merkelové, která už mnohdy působí unaveně a nepřináší nic nového. Schulz by si podle Politica neměl hrát na intelektuála, přestože je sečtělý a domluví se šesti jazyky, měl by využít svou lidovou přitažlivost a kapitalizovat tak své silné stránky.

„Merkelová má náskok, ačkoli její pozice už není neotřesitelná jako dřív.“

Podle kritiků si ovšem Německo Schulzem nepomůže a lze očekávat pokračování koaličního přitakávání à la Gabriel. Schulzův vstup na německou politickou scénu je ale vítaným zpestřením a oživením a možná vybičuje Merkelovou k zajímavějším postojům a projevům. Koalice pod vedením dvojice Merkelová – Schulz je přece jen zajímavější než staré kombo Merkelová – Gabriel. A kdo ví, třeba socialisté budou schopni sestavit levicovou koalici se Zelenými a dalšími levicovými stranami… Vrásky by Schulz jako kancléř rozhodně přidělal Londýnu, nedávno se vyjádřil, že by Británie měla co nejdřív Unii opustit – vláda premiérky Theresy Mayové by tak mohla uspíšit svá jednání, než později vyjednávat cokoli se Schulzem.

schulz versus Berlusconi

Schulz se během svého působení v Evropském parlamentu stal několikrát terčem posměšků, v roce 2003 se dostal do sporu s italským premiérem Silviem Berlusconim, podle něhož by měl Schulz hrát ve filmu velitele nacistického koncentračního tábora. Jejich výměna tehdy vyvolala krátkou diplomatickou krizi. Poslanec euroskeptické britské strany UKIP Godfrey Bloom ho zase jednou přerušil během proslovu o Evropském stabilizačním paktu citací nacistického sloganu sloganu „Jeden lid, jedna říše, jeden vůdce“ a nazval Schulze „nedemokratickým fašistou“.

Schulz do politiky vstoupil v roce 1987, kdy se stal starostou města Würselem. Pozici zastával dlouhých jedenáct let. Od roku 1994 je členem europarlamentu a sociálně demokratické frakci šéfoval sedmnáct let. V roce 2012 byl zvolen předsedou Evropského parlamentu a v témže roce přijal jménem Evropské unie Nobelovu cenu za mír, kterou sedmadvacítka obdržela za „poválečnou rekonstrukci Evropy“. V lednu jej ve funkci nahradil Ital Antonio Trajani.

Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24 (http://forum24.cz/).

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite