Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Štefan Hríb v Reflexe: Čo máte proti Merkelovej?

.dan Hrubý .bohumil Pečinka .slovensko

O strednej Európe a jej výzvach hovorili v Reflexe Alexander Vondra, publicista Jan Urban, šéfredaktor .týždňa Štefan Hríb a aktivista poľskej Solidarity Mirosław Jasiński.

Štefan Hríb v Reflexe: Čo máte proti Merkelovej? Reflex Majú vôbec štáty medzi Nemeckom a Ruskom vôbec spoločné záujmy?

existuje střední Evropa jako politická entita, anebo jde jen o momentální účelové spojení kvůli zastavení imigrace? Mají opakované schůzky představitelů těchto států znamenat, že někdejší projekt tzv. Visegrádské skupiny přežil svou smrt?

Hríb: Viděno čistě ze slovenského pohledu jde jen o nástroj slovenského premiéra, jak si dělat kampaň před březnovými volbami. Nebyl bych překvapen, kdyby se pražská schůzka čtyř středoevropských zemí sešla hlavně z iniciativy Roberta Fica.

Vondra: S tím zásadně nesouhlasím. Je to ten druh vidění, jako když v Česku něco řekne Miloš Zeman, automaticky se v určitých kruzích ozve, že je to špatně. Dnes jsme svědky toho, jak čtyři země mají jiný pohled na imigrační politiku než Německo a neváhají to dát najevo. Mám tu výhodu, že jsem byl u počátku spolupráce zemí Visegrádu v roce 1990, a rozhodně si myslím, že spolupracovat dnes má smysl.

Urban: Teď to vypadá, jako že jindy to cenu nemá.

Vondra: Vezmu to jinak. Jak vypadala dvacátá a třicátá léta 20. století? Dva středoevropské státy to hrály proti třetímu a současně se stávaly objektem manipulací velkých mocností. Když skončila studená válka, mysleli jsme, že vstupujeme do nové etapy, že si vzájemně rozumíme s novou elitou z řad disidentů, využijeme těchto kontaktů a dáme dohromady nějakou platformu. Chtěli jsme zabránit tomu, aby nás ostatní státy nezačaly zase poštvávat proti sobě. To byla první myšlenka bratislavské konference v dubnu 1990. Myšlenka číslo dvě byla, že je tady Rus, nevíme, co od něj čekat, protože tu má ještě svá vojska. Proto musíme spolupracovat.

Vzpomínám, jak jsme se po puči v Rusku proti Gorbačovovi v srpnu 1991 narychlo sešli s bratry Kaczyńskými a dávali dohromady krakovskou deklaraci. Tehdy začalo úsilí o bezpečnostní záruky tří středoevropských zemí ze strany NATO. Tvrdím, že bez Visegrádu a spolupráce s Polskem bychom to nedokázali.

existují dnes společné zájmy střední Evropy?

Urban: Idea středoevropské spolupráce vzala za své už sjednocením Německa koncem 19. století, protože pak došlo k etnizaci jednotlivých národních elit. Po první světové válce vznikly nové poměry postavené na etnickém principu, který byl po druhé světové válce posílen a vyústil v etnické čistění. Veškeré řeči o střední Evropě jako spolupracujícím regionu jsou od té doby nesmysl, spíš však již od konce 19. století.

Dnes se setkávají už jen mocní reprezentující tyto etnické státy. Až Orbán získá od Ruska lepší podmínky, hodí středoevropskou spolupráci za hlavu. Pojem střední Evropa proto nemá cenu používat.

Jasiński: Dva upřesňující momenty. Visegrád byl nápad Polska. Navzdory tomu, že jeho vznik reálně sabotovala německá strana. Prvním úkolem skupiny středoevropských zemí bylo vysídlit ruské vojáky, jichž tu byly stovky tisíc. A také Visegrád mířil proti těm západním politikům, kteří říkali, že střední Evropa by mohla být takovou neutrální zónou pod dohledem Ruska. V tomto směru se Visegrád hned v začátku osvědčil.

Za druhé nesouhlasím, že střední Evropa skončila koncem 19. století. Uznávám samozřejmě vliv Rakouska-Uherska, od něhož jsme převzali systém státní správy a byrokracie. Nezapomeňte také na rozvoj kultury a vědy v meziválečném období. Většina světové avantgardy přišla z tohoto prostoru, čímž chci říct, že něco v tom prostoru bylo. Otázkou samozřejmě je, jestli je i dnes. Kundera napsal, že jsou to národy, které si uvědomují svou nesamozřejmost, že mohou zmizet. Tento pocit je také spojuje. My nemáme stabilní stát jako Francouzi.

Hríb: Ve střední Evropě dneška cítím především zájem Ruska na přerozdělení vlivu v Evropě. Zájmem střední Evropy naopak je, aby Británie neodešla z Evropské unie a ta se nerozpadla. Kdyby naše elity byly trochu rozumné, tak by tolik netrvaly na vyplácení sociálních dávek pro jejich zaměstnance v Británii. Opak svědčí o tom, že politické elity střední Evropy nejsou zrovna kvalitní.

Reflex: Nebylo hlavním obsahem pražského setkání V4 něco jiného – vytvoření plánu B, tedy opevnění hranic na Balkáně proti nekontrolované migraci?

Urban: Ne proti migraci, ale strašidlu migrace.

Vondra: Kvalita politických elit střední Evropy vůbec s dnešní spoluprací střední Evropy nesouvisí. Střední Evropa existuje kulturně i politicky. Kvůli nesamozřejmosti malých národů je určena také politicky a mocensky. Je to oblast, jež je obklopená z jedné strany Ruskem a z druhé Německem, občas navíc čelila invazím z jihu od Turků a dnes čelí invazi muslimů.

Urban: To je směšné.

Vondra: Ale co jiného to je? Současný pochod miliónů lidí je schopen rozvrátit Evropskou unii ještě víc než odchod Británie z EU, který si nepřeju. Jednání o dávkách nekomplikuje britskou pozici tak jako některé postoje západních politiků v čele s šéfem Evropského parlamentu Schulzem. Kdykoli roste vliv ohrožení, mají země dvě možnosti – spolupracovat nebo se nechat rozparcelovat gravitačními vlivy silnějších států. Střední Evropa prostě existuje, i když to není nic homogenního. Také Visegrád v těžkých chvílích prokázal, že má smysl.

co podle vás dnes oživilo Visegrád?

Vondra: Hrozba nekontrolovatelného přílivu migrantů do Evropy.

Urban: Koncept střední Evropy je dnes defenzívní strategií bez obsahu. Pořád pokračujeme v debilní etnické politice 19. století, jež přinesla jen války.

Jasiński: Není pravda, že se Visegrád oživil, on fungoval stále, jen někdy více a někdy méně.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite