mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že ze slunce a větru se dnes celosvětově vyrobí zhruba 0,4% celkového množství energie. Dokonce i v roce 2040, až všechny vlády splní své zelené sliby, budou solární a větrná energie představovat pouhých 2,2% celkového globálního objemu. Zčásti je to dáno tím, že větrná a sluneční energie pomáhají snižovat emise skleníkových plynů pouze z výroby elektřiny, která představuje 42% celkového objemu, avšak nikoliv z energie využívané v průmyslu, dopravě, provozu budov a zemědělství.
Hlavní důvod, proč větrná a sluneční energie nemohou představovat významný recept na klimatické změny, však vyplývá z téměř nepřekonatelné překážky: energii potřebujeme i ve chvílích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr.
„Energie z uhlí a plynu od většiny stávajících dodavatelů stojí přibližně polovinu nebo i méně než vítr a tito dodavatelé by mohli fungovat desítky let.“
To má vážné důsledky ve vztahu k nákladům. Například se nám opakovaně tvrdí, že větrná energie bude co nevidět levnější než fosilní paliva – nebo že v Německu a Velké Británii je dokonce levnější než fosilní paliva už dnes, jak nedávno hlásal jeden článek mezinárodní zpravodajské agentury.
Z velké části je to přelud – bez dotací nebude větrná energie v dohledné době ve velkém měřítku fungovat. Jak říká Warren Buffet: „Když postavíme spoustu větrných farem, dostaneme slevu na dani. To je jediný důvod, proč je stavíme. Bez slevy na dani nedávají smysl.“ IEA odhaduje, že roční účet za globální dotace na vítr se v příštích 25 letech zvýší, místo aby se snížily nebo klesly na nulu.
Jedním z důvodů je skutečnost, že levnější větrná energie v Německu a Velké Británii platí jen u nové výstavby.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.