v příštím unijním rozpočtu EU by peníze už alokované pro neposlušnou členskou zemi byly zmrazeny – a rozmrazeny teprve ve chvíli, kdy se ta země napraví („chceme motivovat změnu v chování,“ cituje britský list nejmenovaného evropského činitele). Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn nedávno v reakci na drtivé vítězství Viktora Orbána v Maďarsku mluvil o potřebě rychle odstranit „hodnotový nádor“. Patrně už se slova přetavují v činy.
Mechanismus, který čerpání z fondů v příštím rozpočtu na léta 2021–2027 podmíní „chováním“ doma, skutečně vzniká, potvrzují to i hlasy z české diplomacie. Podle nich má být kritériem tzv. vláda práva. Peníze, na něž by se sahalo, jsou v kohezních fondech (neplést se strukturálními fondy, na rozdíl od nich ty kohezní nejdou do regionů, ale vládě členského státu). Můžeme to považovat za nepřímý důkaz, že opatření od začátku vznikalo jako páka na novou Evropu a speciálně na visegrádskou skupinu. Jednou z podmínek, aby si stát na peníze z kohezních fondů sáhl, je to, že jeho HDP nedosahuje 90 procent průměru EU. S výjimkou krizí zle postiženého Portugalska jsou všechny země, v nichž kohezní fondy tvoří víc než polovinu veřejných investic, postkomunistické. Česká republika se tu s více než 40 procenty odchyluje, avšak i pro její stratégy mají kohezní fondy velký význam. Praha taky protestuje proti tomu, aby se za nevhodné chování strhávalo exemplárně pouze z kohezních fondů, čti pouze kohezním zemím.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.