Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Bluesman John Mayall bol jediný svojho druhu, bude nám chýbať

.radek Plichta .kultúra .hudba

V panteonu britské bluesové hudby má málokdo takový vliv jako John Mayall (29. 11. 1933 – 22. 7. 2024). Byl zcela oddán bluesovému žánru. Zároveň se dokázal přizpůsobit a spolupracovat s řadou zajímavých a inspirativních hudebníků.

Bluesman John Mayall bol jediný svojho druhu, bude nám chýbať CHRIS WALTER/WIREIMAGE/GETTY IMAGES John Mayall v roku 1972 vo svojom dome v Laurel Canyon. V roku 1979 dom vyhorel a Mayall tak prišiel o svoju zbierku vzácnych platní.

v dobách, kdy ve Spojeném království existovalo jen několik zapálených bluesových muzikantů, fanoušků a vstřícných majitelů hudebních klubů, se John Mayall zasloužil o přijetí Blues coby všeobecně uznávané hudební formy. Jeho neúnavná snaha vzdělávat, inspirovat a upoutat z něj udělala uctívanou bluesovou osobnost mezi hudebníky i fanoušky. Přijali ho jako o něco starší autoritu s obdivuhodnými znalostmi žánru. Viděli v něm také vystudovaného výtvarníka a grafika z manchesterské College Of Art se zkušenostmi vojáka z Korejské války.

Jako lídr skupiny The Bluesbreakers již od jejího vzniku podporoval a dával příležitost talentovaným muzikantům, kteří se stali stejně legendárními jako John Mayall sám. Seznam budoucích legend, které prošly jejími řadami a osvojily si blues za svůj vlastní hudební jazyk, je skutečně obrovský. John McVie, Eric Clapton, Peter Green, Aynsley Dunbar, Mick Taylor, Keef Hartley, Mick Fleetwood a Jack Bruce – ti všichni se významně podíleli na směřování kapely. Přičemž Mayall pro všechny vybudoval prostředí založené na anglickém pojetí městského rhythm’n’blues v chicagském bluesovém stylu South Side, v němž mohli uplatnit svůj talent a brzy se vydat vlastním směrem. 

Pocházel z Macclesfieldu v hrabství Cheshire. První zmínky o Johnovi najdeme v reportáži v Manchester Evening News. Jako patnáctiletý si postavil dřevěný příbytek v koruně stromu na zahradě svých rodičů. Bydlel v něm i později se svojí první manželkou. Americký jazz a blues objevil mnohem dříve díky sbírce otcových gramodesek s nahrávkami kytaristů Django Reinhardta, Charlieho Christiana a trumpetisty Louise Armstronga. Malého Johna to přitáhlo ke hře na klavír. Ve třinácti hrál ještě na kytaru, ukulele a foukací harmoniku. K jeho tehdejším vzorům patřili Big Bill Broonzy, Meade „Lux“ Lewis, Josh White a Muddy Waters. 

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite