podívejme se na Zemana v kontextu české a československé historie. Prezidenty je těžké porovnávat. Ve skutečnosti jsme měli jen Masaryka a Beneše plus ty polistopadové, protože Háchu, Tisa a komunistické satrapy nemůžeme vydávat za legitimní: podporováni bodáky cizí moci stáli v čele diktatur. 

Ze srovnání demokraticky zvolených prezidentů vychází Zeman žalostně. Nelze pochybovat o tom, že byl jednou z mála dominujících osobností polistopadové politiky, ale jeho vliv a dopad byl zhoubný. Jako politik symbolizuje nejhorší tendence českého politického národa: nedostatek prozíravosti, velkorysosti, laskavosti, a také resentiment a zášť.

Už jeho vstup do politiky byl zemanovský. Na Letenské pláni přednesl spatra projev o zaostávání ekonomiky a nedostatku investic do vzdělání a výzkumu.