pár dní po Trumpově projevu v létě 2015 jsem ve Washingtonu obědval s Billem Kristolem. Jako všichni ostatní, i on Trumpův nástup zlehčoval. „Za pár týdnů bude po jeho kandidatuře,“ řekl mi nad porcí steaku. O něco později jsem byl v San Francisku a v televizi sledoval první republikánskou debatu, během které Trump urážel všechny včetně moderátorky Foxu Megyn Kelly. Pozorovatelé se shodli, že to je Trumpův konec.

Jenže to byl začátek. Začátek něčeho, co dosud neskončilo. Trump se stal prezidentem, pak prohrál, pak zase vyhrál, ale nepřestal být ústřední postavou americké politiky.