razance odporu proti Izraeli a jeho obranné válce proti Hamásu v západním světě je překvapivá. Mládež na univerzitách začala protestovat ještě dávno předtím, než se Izrael k vojenské operaci v Gaze odhodlal. Do jisté míry to souvisí s proměnou obyvatelstva v důsledku migrace v posledním půlstoletí. Na Západě žije mnohem víc občanů s volebním právem, jejichž původ je v islámském kulturním okruhu. A pak je tu „starý dobrý“ antisemitismus. Cosi, co tu s námi bylo 2000 let, jen tak nezmizí. Domnívám se však, že jednou z výrazných příčin antiizraelského narativu je překvapivý úspěch způsobu, jakým značná část intelektuální obce přemýšlí o světě.

Postkoloniální teorie se zabývá důsledky kolonialismu. Za cíl si dala kritiku historického vlivu koloniální nadvlády na kolonizované země. Chce zkoumat, jak je minulost reflektována v současných kontextech a jak se vyvíjejí mocenské vztahy, které se utvářely v koloniálním období.