Další konference eurozóny, další odklad eurokrize. A samozřejmě, i další německé nasazení mučících nástrojů na bankrotující státy. Portugalsko, aby se ještě chvíli udrželo bez pomoci Unie, raději předem ohlásilo další omezení státních výdajů (o 5,3 procenta) a několik set tisíc převážně mladých a nezaměstnaných vyšlo do ulic na protest proti diktátu pod heslem z Egypta a Tunisu – „My, zoufalá generace”. Řecko dostane úlevu na úrocích (4, 2 procenta) a prodlouží se mu splátkový kalendář ze tří na 7 let výměnou za to, že prodá státní majetek za padesát miliard eur, přestože finančníci odhadují státní podíly jenom na patnáct. Irsku se neodpustí nic, protože má nízké (podle Sarkozyho neřestné) firemní daně. A nové navýšení záchranného fondu. Samozřejmě, všichni vědí, že to nic neřeší. Všechny tři státy v deflaci bankrotují a jejich dluhy porostou. Úroky za portugalské dluhopisy opět vzrostly. Deflace totiž  zvyšuje reálnou hodnotu místního eura, a tím i starého dluhu. A v takové situaci zvyšovat daně na splácení dluhu je sebevražedné a připomíná medicínu na krizi třicátých let. Jenom bankrot nebo inflace může rychle zlikvidovat státní dluh. Vždyť řecká dluhová spirála dosáhne letos 150 procent HDP a splátky 14 procent státních příjmů. Nezaměstnanost roste (15 procent) a podobně jako v Portugalsku téměř 40 procent mladých lidí je bez práce. A deflační politika bude pokračovat. Až do konečného řešení, kterému se vládci unie snaží za každou cenu vyhnout. Proč asi?

Na aktuálnej schôdzi parlamentu sú až štyri zákony na sprísnenie pravidiel potratov. Tému rieši ĽS NS, Sme rodina, OĽaNO, Richard Vašečka a vyjadrovali sa k nej aj vládne strany. Ukrojiť si z koláča menom Národný pochod za život chce takmer celé politické spektrum.

V stredu 1. marca 2006, niekoľko mesiacov pred parlamentnými voľbami, rozpustil Najvyšší súd po prvý a jediný raz v novodobej histórii Slovenska politickú stranu, Slovenskú pospolitosť – Národnú stranu. Subjekt, ktorý si vytvorilo občianske združenie Slovenská pospolitosť, dodnes verejnosti známe najmä pre svoje tmavomodré uniformy pripomínajúce tie gardistické a fakľové sprievody v slovenských mestách, je fakticky odstavený od možnosti kandidovať. Absolútne precedentným rozhodnutím, ktoré bolo postavené z veľkej časti na interpretácii jej takzvaného Ľudového programu, súd dáva krajnej pravici jeden z najťažších úderov za ostatných 15 rokov, počas ktorých slovenská demokracia zvádza boj s politickým extrémizmom. Jej vtedajší „vodca“ Marián Kotleba vyhlasuje, že i v nacistickom Nemecku dostal bulharský komunista, podozrivý zo zapálenia Ríšskeho snemu, možnosť obhájiť sa na poriadnom súde. Pospolitosť podľa neho nie. A tajomne dodáva, že členovia hnutia sa volieb zúčastnia, pravdepodobne na kandidátke inej, už existujúcej politickej strany. O krátky čas sa ukáže, že chrbát, po ktorom sa chcú lídri Pospolitosti vyštverať až do parlamentu, im nastaví Slovenská ľudová strana. Niekde tu sa začínajú rodiť argumenty pre najnovší výstrelok štátnej protiextrémistickej politiky, návrhu Generálnej prokuratúry na rozpustenie tejto partaje. Návrhu, ktorý paradoxne neprišiel v roku 2006 či 2007, i keď sa o tom vtedy šuškalo. Generálna prokuratúra navrhuje SĽS rozpustiť dnes. Je jeseň 2009, pomaly eskaluje napätie spôsobené neriešením rómskeho problému a slovenská krajná pravica začína rozpoznávať, že takzvané protesty proti cigánskemu teroru sú skvelou príležitosťou na vlastné spropagovanie sa v očiach verejnosti a získanie bodov pred blížiacimi sa parlamentnými a komunálnymi voľbami. Stovky jej prívržencov obchádzajú rómske osady a miestni obyvatelia, unavení neschopnosťou všetkých minulých vlád, ktoré často zúfalú situáciu v okolí osád ignorovali, im nadšene tlieskajú. Taktika pravicových radikálov a extrémistov sa za uplynulé tri roky výrazne zmenila. A Slovenská ľudová strana v nej už dávno nehrá významnejšiu úlohu.

MOSKVA – „Imidž je všetko“ by mohlo byť životaschopné krédo, ak ste dom Gucci alebo modelka namóle, ale rozhodne nie je vhodné ako národná stratégia. Napriek tomu „putinismus", vládnuca ideológia Ruska, ktorú Vladimír Putin vytvoril počas desiatich rokov pri moci, je celá o imidži – obraze rekonštituovanej veľmoci znovupostavenej na svetovú scénu.

Američtí experti již lobují za to, aby vláda přitáhla z Ruska utíkající mozky, jichž se jen v IT oblasti očekává být do konce dubna kolem 150 tisíc (a mezi utečenci jich taky budou tisíce).

V tomto roku sa prídavok na dieťa jednorazovo zvýši zo súčasných 25,88 eura na 100 eur.

V sobotu 3. září se na Václavském náměstí sešly desítky tisíc lidí, kteří možná všichni nejsou extremisté, ale bohužel se nikdo z nich nepostavil skandálním výrokům, které zaznívaly na pódiu. Naopak. Oni se prý bojí zdražování a vláda na ně kašle. Skutečnost je ale taková, že šlo o občany, kteří prostě a jednoduše nejsou spokojeni s tím, že Česko patří na Západ.

Slovensko darovalo Ukrajine štyri vrtuľníky Mi-17 a jeden vrtuľník Mi-2, ako aj muníciu do systému Grad. Pomoc schválila vláda. Po bezpečnom odovzdaní je už v užívaní ozbrojených síl Ukrajiny. Minister obrany Jaroslav Naď (OĽANO) o tom informoval na sociálnej sieti.

Ruský prezident Vladimir Putin vo štvrtok podpísal dekrét, ktorým sa má navýšiť počet členov ozbrojených síl z 1,9 milióna na 2,04 milióna. Nariadenie vstúpi do platnosti 1. januára 2023, informuje TASR na základe správy agentúry Reuters.

Na vrcholu letecké bitvy o Británii došlo ke zlomu. Hitler nařídil 7. září 1940 přesměrovat nálety Luftwaffe z vojenských cílů na britská města. Toto rozhodnutí se stalo počátkem porážky útočníka, který vyplýtval síly při útocích na civilní cíle, zatímco těžce postižené britské stíhací letectvo dostalo příležitost se zotavit a úspěšně dokončit bitvu. Velmi podobnou situací zřejmě prochází Ukrajina v boji s ruskou invazí.