Prezident Miloš Zeman ve svém posledním vánočním poselství bilancoval svoji politickou kariéru. I když s některými pasážemi se dalo souhlasit, zejména s podporou Ukrajiny, k ucelenějšímu pohledu chybí přiznání jeho omylů a nesplněných slibů. Které to jsou?

Prezident Emmanuel Macron sa opäť usiluje o napravenie imidžu „arogantnej koloniálnej veľmoci“ u Afričanov. Začiatkom marca absolvoval už svoju osemnástu pracovnú cestu počas pôsobenia v prezidentskej funkcii. Navštívil Kongo, Angolu, Gabon a Konžskú demokratickú republiku, kde sa jeho vystúpenie nevyhlo pouličným protestom.

Nemôžem si pomôcť: správanie demokratického protificovského „frontu“, t.j. bývalej vládnej koalície v tomto volebnom období vrátane jej dnešného vládneho torza plus niektorých mimoparlamentných subjektov je pre mňa v istých ohľadoch záhadou. Prečo sa opakovane správajú, akoby chceli Ficovi a jeho prípadným spojencom robiť radosť a z nás ostatných robiť blbcov?

Ukrajina drží své linie a nikdy se nevzdá, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu v americkém kongresu. Vyhrajeme, protože jsme jednotní. Ukrajina, Spojené státy a celý svobodný svět, dodal Zelenskyj, již tradičně oblečený ve vojenských kalhotách a tmavě zelené mikině.

Projev populistického slovenského politika Roberta Fica až učebnicově demonstruje stereotypnost argumentace a myšlení dezinformační scény. Jako by mluvili všichni podle příručky „Lhářem snadno a rychle“. Ta příručka neexistuje, žádná učebnice by nemohla být tak hloupá jako komunikační realita dezinformátorů. Mluví stejně proto, že regres – návrat k dětskému, magickému myšlení – má své pevné zákonitosti.

Mezi Ruskem, jaké bylo, když slavilo minulého silvestra, a Ruskem v závěru letošního roku leží světy. Ani loni nebylo Rusko demokratickým, natož prosperujícím státem, často bylo terčem oprávněné kritiky a objektem všelijakých sankcí, ale přece jen bylo pokládáno za pravoplatného člena lidského společenství, každopádně za světovou velmoc. Dnes se o tom nedá mluvit ani ve vtipu.

Státy Evropské unie zřejmě plánují koordinované vyhoštění ruských špionů, kteří mají diplomatické krytí. To by mohlo omezit vliv Ruska na území Evropské unie. Největší iniciativu v tomto směru vyvíjejí státy Pobaltí. Ruští diplomaté ale i v případě vyhoštění některých z nich v Evropě zůstanou. Evropské státy chtějí i přes válku na Ukrajině udržet komunikační kanály v případě potřeby jednání s Ruskou federací.

Veci je potrebné nazvať pravými menami. Keď armáda nejakej krajiny bezdôvodne napadne druhú krajinu (nevyprovokovaná agresia v útočnej vojne) a bez rozdielu útočí na vojenské a civilné ciele, keď dokonca cielene zabíja civilistov a ničí infraštruktúru, aby ľudia nemali teplo, elektrinu a vodu, tak ich terorizuje.

V Praze, kam jej pozvalo Collegium Europaeum při FF UK a Filosofickém ústavu Akademie věd ČR spolu s Polským institutem, proslovil 23. listopadu přednášku s názvem Ruská imperiální tradice a současná agrese čili Kdo je nepřítel: Ukrajina, Evropa, nebo Západ? Následující den s ním koordinátor Collegia Europaea pořídil v Café Louvre rozhovor týkající se právě ruských imperiálních běsů.

Debata o protiamerické písničce ostravského barda Jaromíra Nohavici přinesla předvídatelně nechutné výjevy. Jde o žánr, který by se dal nazvat obrana zneuctěného básníka. Není totiž žádným překvapením, že se za Nohavicu postaví osoby či média, jež věnují velkou energii kritice západního liberalismu.