Kapitalizmus bez dlhů je jako ryba bez vody. Proto je současní krize útokem na samotnou podstatu kapitalizmu. Píše Jiří Pehe.

Rok 2012 má velkou šanci ocitnout se v dějinách po boku jiných zlomových let modernity, jako byly naposledy roky 1968 a 1989.

Ekonomický vývoj nehraje Obamovi do karet. Méně než polovina Američanů schvaluje způsob, jakým si Obama a jeho administrativa vedou.

Převážná většina českých reakcí na jednoznačné vítězství sociálně demokratické strany Směr na Slovensku, které umožní jejímu předsedovi Robertu Ficovi zformovat jednobarevnou vládu, se nese v katastrofickém duchu.

Kandidatura Karla Schwarzenberga na prezidenta je pro mnohé jen prázdným gestem, neboť nemá mimo TOP 09 potřebnou podporu.

Stále více lidí začíná tušit, že systém pozdního, tedy globálního kapitalismu, v němž žijeme, produkuje rozpory a problémy.

Demokratické země se dostaly po roce 1989 do vleku globálního kapitálu, a i to je mimo jiné důvod, proč země, jako je Čína se svým autoritářským systémem, získala v tomto novém systému kompetitivní výhodu.

Zabývat se hloupostmi je jistě hloupost. Když ale hloupost pronášejí lidé inteligentní a dokonce relativně vzdělaní, tak to má pravděpodobně, pokud se nezbláznili, nějakou hlubší společenskou příčinu, která stojí za úvahu. Často jde ovšem jen o slovesný výron, podebraný emocí, tak jako ten, na nějž jsem několikrát v souvislosti s eurokrizí nedávno narazil.

Kňaz a intelektuál Tomáš Halík opäť kritizoval Václava Klausa. Pričom Klaus počas osláv sv. Václava predniesol veľmi konzervatívny prejav. Reaguje aj Jiří Pehe.

V médiích a politice se zabydlel pejorativní pojem „nepřizpůsobiví“. V konkrétnější rovině se tím míní lidé, kteří neplatí nájmy, dlouhodobě nepracují.