Napsala mi studentka z Ružomberoka, abych ji ozřejmil Chestertonovu apologii z teologického hlediska, a protože jsem právě dokončil překlad jeho slavné Ortodoxie, pokusím se o nemožné, ačkoli vím, že Chestertona vlastně vykládat nelze.

Václav Havel ve svém světském kázání na pražském Fóru 2000 v dávno odsvěceném pražském Kostele sv. Anny opět s celou svou uměleckou představivostí dštil oheň a síru na náš nedokonalý svět. Shrnuji: město dnes dusí ohavný, chaotický prstenec skladišť, hypermarktů, parkovišť, kanceláří, souborů osamělých vilek, otřesná periférie, která s jakousi ďábelskou materialistickou energií neustále expanduje; město se už z výšky podobá metastázujícímu nádoru, jenž požírá a devastuje okolní přírodu. Jde o svět nabobtnalého sebevědomí a pýchy developerů, kteří měří všechno okamžitým ziskem a nectí dílo přírody a předků. Je jím také ekonomický fetiš naší civilizace a prokletá neviditelná ruka trhu: „Co způsobuje růst a růst růstu a růst růstu růstu, včetně růstu takových aglomerací. Naše globální ateistická civilizace pýchy a konzumu se řítí do pekel.

Ubíral jsem se v den české státnosti pošmourným kalným ránem do budovy rozhlasu, abych pronesl něco smysluplného o patronu a ochránci českého národa a v hlavě jsem měl neprostupnou mlhu.

Dalo by se říct, že teď máme vládu národního zklamání. Neuplynul ani rok, co byl slyšet po Praze jásot, že máme konečně vládu s parlamentní většinou proti socialistům a komunistům (118:82) a že odešli z politiky dinosauři, zdiskreditovaní a nechutní ficoidní vůdci nekomunistických stran.

Benedikt XVI., nomen omen svého slavného zakladatele evropského monasticismu, stojí před podobným problémem: jak zachránit upadající civilizaci? V šestém století, kdy se už definitivně hroutil Řím a civilizace, útlý svazek regulí a nezdolná energie sv. Benedikta vedla k zakládání řeholních komunit a k odklonu od východní poustevnické spirituality. Nová společenství pod heslem „ora et labora“ byla založena na harmonii zbožnosti a práce, duchovnosti, která není odklonem od života, ale naopak, inspiruje činorodost. V temných třech stoletích úpadku zachránila antickou vzdělanost – především řeckou filosofii, univerzální právo a neuvěřitelně i jazyk latinského Říma. Staronová středověká civilizace stála proto ve znamení dvou velkých paradoxů: hledání rovnováhy víry a rozumu a rovnováhy mezi duchovní a politickou relativní autonomií.

Asi dva kilometre z centra Dunajskej Stredy, uprostred priemyselnej zóny na Kračanskej ceste, stojí budova s dvojjazyčným nápisom – My, Rómsky národ, chceme žiť slušne, so svojimi povinnosťami a právami.

Znie to ako úlet, no nie je to úlet. Renomovaní vedci sa vybrali na historickú „expedíciu“ medzi rómskych školákov, aby v nich vzbudili záujem o dobrodružstvo poznania. Ako dopadli v Ostrovanoch, na Šumiaci či v Starej Ľubovni?

Desať rokov sa v obci Svinia pri Prešove pokúšal rozvíjať najväčší rozvojový projekt v rómskej osade na Slovensku. Hovorí, že „tam v blate“ vytvárali novú spoločnosť, no napokon to zlyhalo. O svojej trpkej skúsenosti nedávno vydal skvelú knihu Svinia v čierno-bielom.  Kanadský antropológ David Z. Scheffel.

Milý Vladimíre, velmi oceňuji, že jste mi vůbec napsal, byť poněkud zuřivě, levice a pravice na sebe dnes místo dialogu jen pokřikují, pozice mají příliš vyhraněné, a každá strana tu druhou považuje za ideologickou nestvůru. Možná to i obludy jsou, protože obě propadají pohanské víře, která není schopna rozlišit mezi pravdou rozumu a dogmaty víry. Jen nábožensky věřící ví, že věří a ví dokonce v co věří, a proto může zachránit svůj nevěřící rozum.

Světem letem proletěla zpráva, že slavný anglický astrofyzik Stephen Hawking ve své ještě nevydané knize Velkolepý plán (Grand Design) provokativně napsal, že vesmír vznikl sám od sebe.