Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Revoluční pravdy a hra o euro

.alexander Tomský .časopis .klub

Dramatický střet telegenického financministra s Unií, ministra v bankrotu, jak sám sebe Janis Varoufakis nazval, bavil a napínal západní media celý měsíc.

Komentátoři se podivovali, jak si může autor knihy o teorii her myslet, že vyjedná ústupky (částečný odpis řeckého dluhu a podstatné zmírnění rozpočtových škrtů), nebude-li alespoň blufovat opuštěním eurozóny. Proč hned zkraje tvrdit eura se nevzdáme, jsme dobří Evropané. A proč provokuje europolitiky, aby přiznali pečlivě střežené veřejné tajemství, že další půjčky nesolventnímu Řecku deflační mizérii prohlubují a nebudou tak jako tak  splacené? Je sice pravda, že unijní záchranné programy v letech 2010 a 2012 měly především uchránit eurozónu před jistou bankovní krizí a pravděpodobným krachem společné měny, ale proč to říkat nahlas? Diplomacie zbytečné pravdy neříká a ty nevyhnutelné zabalí do přijatelného obalu.
Řekové si ale nezvolili revoluční vládu, aby se diplomaticky pokořovala před „okupanty.” Chtěli své hrdiny vidět, jak vmetou pravdu europolitikům do tváře, a to se ministrovi podařilo. Popularita Syrizy stoupla na 87 procent. A smutná pravda je, že přes všechny strašlivé fiskální hříchy a děsivou korupční politiku vlád předchozích byl nadiktovaný program paušálních škrtů a zvyšování daní v krizi takové velikosti zcela absurdní a zdiskreditoval samotné slovo reforma. „Nelze přece řešit státní bankrot jako (monetární) problém pouhé likvidity.” (Varoufakis).

.uvidíme, kdo povolí dříve
Koneckonců, 170 000 státních zaměstnanců ztratilo zaměstnání a platy byly sníženy o 22 procent. Jenže v deflačním propadu se státní dluh vyšplhal ze 157 procent v roce 2012 na 180 a stoupá. Omyl fiskální politiky, která měla nahradit devalvaci nějakým stimulem, přiznal i MMF. A dluh má být podle předchozího „vyrozumění” snížen během pěti let na 124 procent? „Tuhle lež, hlásají západní politici, aby uklidnili své voliče, že je Řecko nebude nic stát a eurozona funguje,” řekl nový ministr hospodářství. Proč ale chce řecká vláda zůstat v eurozóně? „Protože je euro pro Řeky talisman, po jeho přijetí se cítili poprvé jako Evropané, nemluvě o prudce rostoucí životní úrovni,” odpověděl  premiér Alexis Cipras. „Myslím, že je euro velký historický omyl, ale Syriza to zatím slyšet nechce. Nezbývá než konfrontace a uvidíme, kdo povolí dříve, europolitici nebo strana?”
Na rozdíl od něj eurooptimisté mezi komentátory přiznat problém eura, který je při absenci nadnárodní fiskální politiky nahrazen politicky neúnosnými rozpočtovými pravidly a neproveditelnými reformami, nemohou. Ne každá společnost má v krizi výdrž Baltů. Národy si mají nést důsledky své hospodářské politiky samy. Europesimisté naproti tomu stále předpovídají logický rozpad eurozóny a podceňují vůli europolitiků budovat utopii i obavy voličů (a velkého byznysu) z krachu společné měny.
Německá vládní pětka ekonomů a Wolfgang Schauble se po celou dobu konfrontace tvářili, že „amputace” Řecka z eurozony společnou měnu, naopak, posílí a Syriza se tvářila, že z předvolebních revolučních příslibů, který má program škrtů a privatizace ukončit, neustoupí. Když ale Řekové, ti kteří mohli, přestali po volbách platit daně a z bank rapidně mizely úspory, hrozil krach a ECB přibrzdila přesun likvidity řecké centrální bance, nezbylo vládě než nenáviděné porozumění s EU o pokračování pomocného programu byť velmi vágně odsouhlasit. Řecko může splácet. Čtyři měsíce.
Makroekonomická čísla jsou ale přímo strašidelná. V červenci/srpnu čeká řeckou vládu splátka dluhopisů 6,7 miliardy eur, výpůjčky hotovosti řecké centrální banky vůči ECB stouply z prosincových 50 miliard na dvojnásobek, hospodářství se propadá, zvyšování daní deflaci zvýší a příjmy do státní kasy sníží. Neplatičů přibývá. Rheinisher Merkur odhaduje rozpočtový deficit do konce roku na 20 miliard. Něco takového ovšem nelze předběžně spočítat.
Krize Řecka totiž není jen makroekonomická. Tisíce stránek regulací a tisíce úředníků by muselo přestat překážet podnikání. Kde má vláda získat neúplatné zaměstnance? Žádná strana se po vzniku Syrizy neodvážila vzít na sebe diktát reforem a každá opozice křičela: zrádci.
Stávky taxikářů a dokařů, divoké demonstrace a kravály v ulicích způsobily pokles turistiky, která je největším řeckým průmyslem (15 procent HDP). Hospodářství tvoří převážně malé rodinné firmy, které se snadno vyhnou daním, ale na rozdíl od těch velkých manažerských nejsou schopny v deflaci snižovat rychle náklady. Ani současná devalvace eura mnoho nepomůže, když většina turistů platí společnou měnou.
Syriza v opozici hrozila, že prodaný státní majetek opět znárodní a zavede regulaci platů (vyšší minimum) a některých cen. Investice poklesly. Nyní tvrdí, že zmáčkne oligarchy. Těch je ale málo a růstu ekonomiky v podstatě nepřekážejí. Nemají latifundie ani suroviny. Španělsko v neméně trudné situaci táhne nahoru export, který Řecko nemá. Bez vlídného podnikatelského prostředí a zahraničního kapitálu se hospodářství nepozvedne. Revoluční vláda ale kapitalismus odmítá.

.řecko zkrachovat nesmí
V parlamentech eurozóny se odhlasovalo pokračování řeckého dluhového programu. V Bundestagu velká vládní koalice hravě vyhrála, přestože bulvár na poslance křičel přes celou stránku Bildzeitungu své NEIN. Schauble nečekaně vyjádřil řecké vládě důvěru. „Věřím, že reformní program (dalších úspor a škrtů) bude úspěšný.” Nebude. Úspěšná bude jen komedie na záchranu společné měny. Řecko zkrachovat nesmí. Finanční trhy by už nikdy nerozborné měně nevěřily.
Eurozóna měla v souboji s Řeky převahu 18:1. A přesto zvítězila Syriza, může se teď tvářit reformně a deflační program mírnit, dluh-nedluh. A vyhrožovat vojenským převratem nacionalistů (Cipras). Unie občas něco odepíše, něco přesune z eurovalu do ECB, aby státům odložila ztráty a jede se dál. Řecký bankrot spolyká další miliardy. Jak dlouho tuhle šarádu daňoví poplatníci vydrží a budou chtít udržovat řecké dluhy při životě, nevíme.
Ani Řekové na tom ale nezískají. Budou chudnout a ani evropské dotace reformu ekonomiky nezahájí. Státní bankrot tak jako devalvace je někdy jediná ozdravná kúra.  

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite