Diskusia (14)

1. .kvalifikacia tohto pana, ako ju zdokladoval ORSR od .korunovany tupec | 25. august 2011 10:33

   Pramen: www.orsr.sk "kúpa tovaru za účelom jeho predaja konečnému spotrebiteľovi v rozsahu voľnej živnosti /maloobchod/ (od: 10.10.2007) kúpa tovaru za účelom jeho predaja iným prevádzkovateľom živnosti v rozsahu voľnej živnosti /veľkoobchod/ (od: 10.10.2007) sprostredkovateľská činnosť v rozsahu voľnej živnosti (od: 10.10.2007) reklamná činnosť (od: 10.10.2007) spracovanie projektov pre štrukturálne nástroje EÚ v rozsahu voľnej živnosti (od: 10.10.2007) technicko - organizačné zabezpečenie pri realizácii projektov pre štrukturálne nástroje EÚ v rozsahu voľnej živnosti (od: 10.10.2007) administratívne, organizačné a technické práce, súvisiace s vyhľadávaním, triedením, spracovaním a zoraďovaním informácií (od: 10.10.2007) organizovanie kurzov, školení a prednášok (od: 10.10.2007) vydavateľská činnosť (od: 10.10.2007) podnikateľské poradenstvo (od: 10.10.2007) prieskum trhu a verejnej mienky (od: 10.10.2007) vedenie účtovníctva (od: 10.10.2007) prekladateľská a tlmočnícka činnosť (od: 10.10.2007) poskytovanie softvéru - predaj hotových programov na základe zmluvy s autorom (od: 10.10.2007) spracovanie údajov (od: 10.10.2007) sprostredkovanie predaja, prenájmu a kúpy nehnuteľností (realitná činnosť "

2. .jednoosobova "konzultacna firma" ako expert na riadenie zemegule a vesmiru... od .novinar | 25. august 2011 10:31

   O tom, ze Zavodsky je skorumpovany sa suska uz dlho, ale toto je dost silna kava: www.orsr.sk

3. .skrachovany bankar poucuje ako expert takzvanej MVO od .spoluziak | 24. august 2011 18:09

   "Predtým, ako začal pôsobiť v INESS, bol zamestnaný v komerčných finančných inštitúciách v zahraničí ..." Nastupny plat vo Viedni je viac nez 2500 EUR. Preco niekto odide z takej pozicie? Lebo ho vykopnu pre totalnu hlupost a neschopnost? Alebo plati Penta svojich ludi konkurencieschopne? Zdroj: www.iness.sk

4. .chrenovci boli tupci, tito to robia fikane od .jandT | 16. august 2011 18:16

   Chrenovci boli tupci, co robili nadrzovku vsetky svoje nekale ksefty nepokryte podla hesla "nam sa nic nemoze stat". Tito chlapci su ovela rafinovanejsi, maju to dobre premyslene a aj striktne dodrziavaju zasady konspiracie, aby nebolo take jednoduche prist na to, za koho kopu. Podla mna pre tych, co zeru seno, su doveryhodni.

5. .chren cislo dva od .chren | 15. august 2011 15:24

   Podobny bluf ako Hayekova nadacia. Najvacsi bojovnici za trhovu ekonomiku a sukromny sekotr zili roky vylucne z predrazenych a kamaradsky prihranych statnych zakazok. V sukromnom sektore by si neskrtli. Tuto experti z trojosobovej mimovladky s nulovou praxou a nulovymi riadiacimi skusenostami poucaju vladu a hned aj celu EU, ako to vsetko treba riadit. Nech si nezabudne utriet slinu z brady, ked dohovori.

6. .kto je INESS od .zvedavy | 15. august 2011 11:04

   Trojosobova organizacia dvoch bratov a ich kamosa. Sef je biochemik, dvaja truhlici na vsetko studovali menedzment, ale nikde sa poriadne nedokazali uchytit-zamestnat (vykopli ich pre neschopnost z nemenovanej banky v zahranici). A este tam maju par brigadujucich studentov z EU. Jednoducho eksperti! www.iness.sk

7. .svět se »zasekl« na konci 4. Kondratěvovy vlny od .cpoy | 11. august 2011 19:13

   Rozhovor Haló novin s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou Svět se »zasekl« na konci 4. Kondratěvovy vlny Při prezentaci své knihy »Globalizace a krize – souvislosti a scénáře« jste nynější hospodářskou krizi dala do souvislosti s Kondratěvovými cykly. Jaká je ta spojitost? Knihu jsem začala psát jako dynamickou analýzu komplexních systémů a při aplikaci systémové teorie, zatím víc užívané v přírodních než ve společenských vědách, věci nevycházely do doby, než jsem oprášila koncept Kondratěvových vln. Až pak se jednotlivé krize a odlišné pozice zemí BRIČ (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a Západu začaly jevit v jiném světle. K-vlny popisují jevy v kapitalistické ekonomice s víceméně pravidelnou periodou okolo 50 let, které odrážejí procesy nejen ekonomické, ale spojené s celospolečenským pohybem, přičemž jádrem K-vln jsou technologie. Nikolaj Dimitrijevič Kondratěv se nevěnoval jen tradičnímu hospodářskému cyklu, ale zaobíral se dlouhodobými cykly. Koncept K-vln není mainstream, není všeobecně uznáván - běžně se jimi operuje v USA a Rusku, dlouhými cykly se zabýval i Josef Alois Schumpeter. U nás je koncept rozšířen málo, jde prý jen o popis, nejsou prý hlouběji reflektovány skutečné příčiny. Dnes se k němu ale obrací stále více ekonomů, aby pochopili vývoj. Dle Kondratěva se s periodou 25 let objevují technologie, které zásadně mění ekonomiku i společenský a hodnotový systém, politiku, mezinárodní vztahy. Horní fáze vlny je spojena s expanzí technologií, které vtahují velkou část pracovní síly, jsou tedy spjaty s rozkvětem ekonomiky. V případě 4. K-vlny, která začala pro země Západu po 2. světové válce, došlo ke zlomu v 70. letech, kdy technologie růstové byly vytlačeny úspornými, pracovně méně náročnými. Země Západu mají v porovnání s BRIČ technologický náskok, ale jsou »zaseklé« na konci 4. K-vlny, v její dolní fázi, déle, než odpovídá empirii. Proč? O to se vedou spory. Pátá K-vlna nenastupuje. Buď technologie nemáme, nebo - jak se domnívá část ekonomů - jsou, ale není možná jejich masová aplikace. Klíčové je, zda jsou vytvořeny institucionální podmínky pro aplikaci a k čemu by vedly. V knize operuji s hypotézou, s možností, že technologie, jež možná již máme k dispozici, by vedly k tak zásadní změně, že současný systém by už byl neudržitelný. Dnešní pokročilý kapitalismus by zničily, pro svůj rozvoj potřebují jiné podmínky, například větší spolupráci. Domnívám se, že země Západu si proto »kupují čas«. Uměle prodlužují fázi cyklu růstem zadlužení, včetně financializace ekonomiky, dále militarizací – snahou cosi ukořistit, a tlakem na pracovní sílu. Tyto cesty se již různě vystřídaly. Reálná ekonomika už není s to přinášet výnosy jako dříve, proto se vytvářejí výnosy umělé, ve finanční sféře. Pozice BRIČ je odlišná. Jsou pozadu, dle mého názoru se nacházejí v horní fázi 4. K-vlny. Mohou využívat technologie vymyšlené převážně jinde, mají i vhodnější systém aplikace. Jestliže porovnáte přechod mezi 2. a 3. K-vlnou, resp. 3. a 4. K-vlnou, co z toho vyplývá pro přechod do 5. K-vlny? Jaké jsou hybné dialektické síly těchto posunů? To je těžké, vlny mají rysy společné a odlišné. Hnacím motorem jsou sice technologie, ale jde o to, zda je příslušná země schopna novinku aplikovat a jakou silou: násilím, revolucí, jaké podmínky si vytvoří? Podíváme-li se na technologie 5. K-vlny, tak zjistíme zásadní věc – mají pravděpodobně takovou povahu, že by mohly vést k lepšímu životnímu standardu, ale ne nutně k ekonomickému růstu tak, jak jej dnes chápeme. Mají pracovně velmi úspornou povahu, tak kladou otázku: Jak by systém vypadal, kdyby zpočátku nebylo třeba například 25 procent, později možná i 90 procent pracovních sil? Dříve docházelo k přesunu pracovních sil mezi sektory, ze zemědělství do průmyslu, pak - od 70. let - do služeb. Nyní ale nemáme další sektor. Byl zde pokus v USA, tzv. nová ekonomika, o přeskok do další K-vlny, ale pokus selhal. Při jeho analýze se ukázalo, že tam jsou nějaké překážky. Byla sice nízká inflace i nezaměstnanost - ekonomické ukazatele, které jinak působí proti sobě, ale zde držely spolu kladně. Dokonce se hovořilo o tom, že »nová ekonomika« odstranila hospodářský cyklus. Skončilo to ale selháním. Proto se domnívám, že technologie 5. K-vlny nemohou být stávajícím systémem plně využity. Které technologie patří do 5. K-vlny? Týkalo by se to biotechnologií, plného využití automatizace, IT technologií, tj. mnoho pracovních míst vykonávaných člověkem se stane přebytečných. Otázkou však právě je, co by to udělalo s ekonomikou a zvláště se společenským systémem. To je hlavní problém. Technologie jsou a jsou i využívány, ale nejsou masově aplikovány. Elity to neví, nebo se brání přechodu, zdržují, kupují si čas nestandardními opatřeními, které stejně ale fungovat nebudou a kulminují v krize. Zůstali by tedy projektanti, konstruktéři a výrobci automatů, co ale s ostatními pracovníky? Uvažuje se o potřebě asi desetiny současného počtu pracovníků. Co ale pak s ostatními? Proto se objevují myšlenky o základním příjmu. I sami teoretici kapitalismu, majitelé továren si jsou vědomi tohoto nebezpečí a přiznávají brzdění automatizace, pobízejí k vymyšlení něčeho nového. Obracejí se například k návrhům na rozvoj sociálně ekologických služeb, jenže současný trh není schopen ani ochoten tam přesouvat zdroje. Musel by zde být tedy jiný aktér, který by tam finanční toky přesměroval. Jsou dvě protichůdné tendence. Je možnost aplikace nových technologií, ale nikoli v tomto systému. Potíže se proto kumulují a elity si kupují čas. Čtvrtá K-vlna už nemá jiné řešení, než přechod k něčemu dalšímu, ale to by se musely změnit společenské podmínky pro tuto aplikaci, součástí by měla být redefinice práce, která by ocenila i sociální »neviditelné« činnosti jako péče o děti, seniory apod. Proto jsou do ekonomiky USA vrhány stovky miliard dolarů; toto mohutné kvantitativní uvolňování rozhodně není běžným makroekonomickým nástrojem. Zaujmout musí už jen obrovská kumulace krizí v posledních přinejmenším 20 letech. To je důkaz, že v systému je cosi dlouhodobě špatně. Donedávna se dařilo tyto krize přesouvat na periferii, do jižní a jihovýchodní Asie, Mexika, Argentiny, nakonec ale musela krize vypuknut v i v srdci systému - v USA. Současné znaky oživení jsou malé, v USA jsou to jen pohyby zásob, není tam žádný zásadní růstový impuls. Kde by se vzal? Probíhá bitva, kdo více depreciuje (znehodnotí, ve vztahu k jiným měnám devalvuje - pozn. red.) svoji měnu. Domácí poptávka je udušena. Snahy EU a Německa - snaha o kolektivní fiskální konsolidaci v čase největší krize - to je kolektivní sebevražda. Kdo a kde by měl společenskou změnu uskutečnit a jaká je šance? K-vlny vycházejí z toho, že ten, kdo je posouvá do dalšího cyklu, je ta nejvyspělejší země. Měla by to tedy být nějaká země Západu. Na přednášce jste zmínila, že Japonsko je v této krizi již 20 let… Ano, již 20 let a neví jak dál. Má zmíněné technologie, ale není schopno nebo ochotno na ně přejít. Není normální, aby země, která byla považována za vzor - v 70. letech se říkalo, že 21. století bude patřit Japonsku - najednou 20 let stagnovala. Japonsko je v deflační pasti, už vyzkoušelo všechno možné, a nikdo neví, co s tím. Je to ekonomika, která je plně nasycena a nemůže přeskočit do další vlny, která by jí dala další impuls, byť by to asi nebyl růst HDP. To je ostatně ukazatel, který má mnoho negativ, neodráží hodně důležitých faktorů a naopak zahrnuje něco, co může zkreslovat celkové ekonomické vidění. Není uvažovanému přechodu nakloněn filozofický základ východní Asie? Konfuciánství, keiretsu, tradiční zodpovědnost vládce, šéfa za poddané, podřízené? Japonsko by tyto možnosti mělo, jen kdyby je dokázalo využít. Muselo by se koncentrovat spíše na domácí trh, což je ale problém při antispotřební mentalitě. Hodnotové základy pro přechod má však vynikající. Ona je má ale i EU - kdyby ovšem byl aplikován sociální stát. Toho se však EU zřekla a nynějšími kroky ho destruuje. Na rozdíl od USA, kde jsou velmi rozšířena komunitní hnutí, ale je tam obrovský, atomizovaný individualismus. Spíše tam pozoruji tendenci ke scénáři fašizace společnosti, což potvrzuje popularita hnutí jako Tea Party. Pokud by se dělal žebříček států, které by měly přeskočit do 5. K-vlny, tak by na čele bylo určitě Japonsko, pak asi EU a potom USA. Otázkou je, když to udělá jedna země, jak to ostatní napodobí. Faktory a podmínky by měly být podobné, postup by pak mohl být koordinovanější. Japonsko ale není zemí, která by byla vždy napodobována. Existuje mnoho úvah a hypotéz o přechodu, ale přesně to neví nikdo, i když část elit si problém uvědomuje. Ostatně, jak již někdo řekl, spíše si dovedeme představit konec světa, než konec kapitalismu. Máme záplavu katastrofických filmů, kde přežívají malé skupinky lidí, ale najít film, který operuje s jiným systémem, je obtížné. Například ale Star Trek není kapitalismus, nejsou tam peníze, věci vyrábějí stroje, je to ekonomika volného času a lidé se věnují tomu, co je zajímá.

8. .ano, Penta je partia uzasnych, cestnych a jednoducho sikovnych chlapikov!!! od .korunovany tupec | 11. august 2011 16:53

   www.etrend.sk

9. .penta a zraloci su spekulanti zarabajuci na vykyvoch od .sponzor | 10. august 2011 18:27

   Lacno kupit v krize a pocas recesie, potom bezpracne rychlo draho strelit neinformovanemu zahranicnemu investorovi. Medzitym mozno zrusit vo fabrike nejaky vyrobny program a kopnut ludi na ulicu. A vybabrat s mensinovymi akcionarmi - teda okradnut ich. Scenar "zarabania" penazi je v Pente jednoduchy a vzdy rovnaky. Preto s nimi ziade slusny biznis nehce nic mat.

10. .co davate od .michal Liszkay | 10. august 2011 11:35

    Pani vy co davate ? co ma penta s americkymi dlhmi , greckymi ? co ma s krizou ? to ze na rozdiel od vas zarobila peniaze nie je diskvalitfikacia. prave naopak.

11. .nechajte ich, melu z posledneho od .homofob | 9. august 2011 19:49

    Ved im dajte pokoj. Robia co mozu. V tazkej chvili su vsetky sponzorske peniaze dobre. Kto uz len da reklamu do platku, ktory nema citanost, ale zato ma jasnu propagandisticku orientaciu.

12. .za peniaze cokolvek od .hrib | 9. august 2011 19:30

    Tento casopis urobi za peniaze COKOLVEK. COKOLVEK. Napriklad bude vydavat byvaleho zamestnanca Penty (a teraz zamestnanca Pentou financovaneho "think-tanku") za nezavisleho odbornika. Cim horsie, tym lepsie pre zralokov.

13. .penta sa ma... od .sponzor | 9. august 2011 19:26

    "Nezavisly" institut zalozeny 20-tnikom, ktory na spekulaciach podla motejlek.com zarobil 600 mil CZK, teraz sponzorovany Pentou sa nam prostrednictvom redaktorov tyzdna smeje do oci...keby ste aspon tolko sudnosti mali a uviedli, ze ide o dcersku firmu Penta Investments...

Komentáre do diskusie môžu pridávať len predplatitelia Piana. Zaregistrovať sa môžete tu.

Redakcia si vyhradzuje právo vymazať príspevky, ktoré obsahujú vulgárne či rasistické výrazy, a tiež tie, ktoré sú osobným útokom na redaktorov a spolupracovníkov .týždňa.