Diskusia (70)

1. .krivosik od .lol | 10. november 2010 00:30

   Tak ta vasa "operaticna inteligencia" asi bude nieco ine ako racionalita. Pretoze racionalita neodmieta poznatky z minulosti (kulturnej skusenosti), ani racionalne jadro z inak mystickych povesti a ani uzitocnost intuicie generovat napady, ktorych zmysel a pravdivost je vsak opat nutne testovat a overovat pomocou logiky a realnych experimentov. Svojim zdlhavym zahmlievanim podstaty mysticizmu (netestovatelnost) a spochybnovanim racionality sa iba pokusate obhajit iracionalitu, ktorej pripisujete nadpozemske moznosti, ze je nieco viac ako nase schopnosti racionalne pochopit realitu bez akychkolvek opornych faktov. Namiesto toho, aby ste sa zmierili s tym, ze clovek je naozaj nedokonaly, pravdepodobne nikdy nepochopi celu podstatu reality, ale zdravy rozum akokolvek nedokonaly je to jedine,co mame, a co naozaj overitelne dokaze priniest pozitivne (alebo aspon zabranit negativnym) vysledky ci uz v poznavani materialnej reality alebo etiky. Priam sokujuca nekonzistentnost aj krestanskej "etiky" dokazuje, ze mysticizmom nie je mozne nahradit racionalitu v etike a nevidim jediny dovod, preco by som mal povazovat rozpravky o posmrtnom zivote z takeho (pripadne podobneho) zdroja za akokolvek relevantne. Zmierit sa s tym (nedokonalostou ale nenahraditelnostou rozmu mysticizmom) neznamena absolutizovat a povysit racionalitu, ale prave uspokojit sa s tym, co vieme svojimi zmyslami pozorovat, rozumom pochopit a skusenostami konfrontovat. Nestavat si vzdusne zamky zo snov a uspokojit sa s tym, co je realne na zemi, a co je najviac pravdepodobne.

2. .l. krivosik od .ptr2 | 8. november 2010 17:19

   Vacsina vedcov su ateisti/agnostici, dokonca aj v tak extremne krestanskej krajine ako je USA. Plati ze cim je clovek inteligentnejsi, tym je mensia sanca ze bude veriaci. Naopak cim vacsia luza, tym viac naboznejsia. Dalej aj z tej mensiny vedcov kt. veria ze boh stvoril vesmir, zrejme nie vsetci veria niekolkotisicrocnej rozpravke o posmrtnom zivote(je to rovnake ako verit horoskopom). Takze tvrdit ze vedecky vyskum nejako "nasvedcuje" tomu ze existuje posmrtny zivot je klamstvo a demagogia. Inak by ma zaujimalo, ci tak ako existuju granty z Templeton Foundation na uplacanie vedcov ktory napisu nieco pekne o bohu, existuje nieco obdobne aj pre novinarov.

3. .odkaz pre x7x od .hinauch | 7. november 2010 23:57

   Uplné odpustky alias jesenná akcia .... bože to je naivita

4. .zvlasne vyznania od .x7x | 7. november 2010 22:43

   Je zaujimave, ze niektori veria v posmrtny zivot a nenavstivili hroby. Ist k hrobom v dusickovom case ma velky vyznam pre duse v ocisci. Treba sa naucit efektivne pomahat. Niektore veci treba zazit, aby sme ich pochopili.

5. .hríb od .radoslav práznovský | 7. november 2010 22:00

   Od novembra 1989 som pozoroval ako sa spoločnosť uberala smerom ku úplnej demoralizácii a formalizácie vzťahov. Inými slovami to čomu ty a tvoji kumpáni hovoria sloboda a demokracia je podľa mňa , a mnohých ľudí ktorých ale nemožno počuť , lebo sa im na to nedáva priestor , deštrukcia ducha , kontrola mysle a výhra zla nad dobrom. Hríb, ty si naozaj myslíš, že písaním o pravoľavej maškaráde a obhajobou monetárneho systému, ktorý je zodpovedný sa vraždenie a mučenie ľudí po celom svete a devastáciu ekosystému planéty si buduješ cestu do neba? Hríb moje skromné životné pozorovania ukazujú, že monetárny systém vyslovene NÚTI človeka aby išiel cestou slúženia zlu. Ešte inak a jasnejšie formulované : monetárny systém si často vynucuje situácie v ktorých má človek buď voľbu slúžiť zlu aktívne za odmenu alebo pasívne bez odmeny. Pozoruješ aj ty takýto jav z kaviarne a redakcie? Pozoruješ nejakú sprituálnu degradáciu? Hríb tu je špeciálne odkaz pre teba o zakázanej histórii :projectcamelotproductions.com keď si to pozrieš celé tak ti pošlem 50 euro. To sa oplatí nie?

6. .clovek moze poznavat a rozpoznavat svet okolo seba od .sokrates | 7. november 2010 15:37

   Krestanske nabozenstvo z telogickej stranky obhajuje postoj, ze clovek bol stvoreny na obraz Bozi a je mu preto umoznene racionalne poznavat a rozpoznavat svet okolo neho. Co mu ale nebolo dane je poznat buducnost a porozumiet vsetkym tajomstvam Bozej metafyziky.

7. .ad: od .student filozofie | 7. november 2010 15:25

   na akych dogmach stoji veda? niektore som spomenul. snad najdolezitejsia je dogma empiricizmu -- viery v hodnovernost podnetov ziskanych zmyslovym vnimanim a ludskou schopnostou dospiet pomocou tychto vnemov ku konkluzivnej pravde. pre mnohych to znie ako samozrejmost, ale skuste sa nad tym zamysliet a vymysliet sposob, akym by ste toto tvrdenie dokazali. pokial viem, zatial taky dokaz nemame, a kym sa niekomu nepodari vymanit sa zo svojej subjektivnej skusenosti do (postulovanej, dogmatickej) roviny objektivnej reality (ktorej existenciu tiez zatial nikto nedokazal), ani ho mat nebudeme. to, ze nam niekto kedysi v skole povedal, ze veda vedie ku faktom je sice pekne, ale ten ktosi na to tvrdenie nemal dokaz. a my sme tomu cloveku uverili. no a niektori potom v nedelu isli do kostola a uverili, ze existuje boh. obe tvrdenia su postulaty. a mimochodom, ja som tu neriesil nabozenske dogmy, ale len cisto otazku existencie boha. vyraz "dogmatizmus" pouzivam len preto, ze ho tu kolegovia nahodili -- osobne si tiez nemyslim, ze je to vhodny vyraz. vhodnejsie slovo je asi naozaj "viera." veda, tak ako nabozenstvo, stoji na viere. viere v ludsky rozum, zmysly, racionalitu. no ale stale je to viera.

8. .veda nedokaze odpovedat na eticke otazky od .magnificencia | 7. november 2010 13:21

   Veda zial, ci chvalaBohu, nedokaze odpovedat na eticke otazky, na vsetky ostatne na danom stupni poznania ale ano.

9. .. od .hughito | 7. november 2010 11:17

   To by ma teda naozaj zaujímalo, na akých dogmách stojí veda. Nemýli si náhodou študent filozofie vedecké axiómy s náboženskými dogmami ? Sú to diametrálne odlišné veci. Čo sa týka tých tvrdých faktov - to by som až tak nepresadzoval, lebo veda by nemala nič tvrdiť so 100% istotou - čo je faktom dnes, nemusí byť takým istým faktom o 10 rokov, keď sa vyskytnú nové poznatky a veci sa budú musieť korigovať, prípadne úplne zmeniť. Plne však súhlasím s tým, že veda je jediným "kľúčom" k poznaniu a takisto dokáže odpovedať aj na morálne otázky. K tejto téme odporúčam niečo od Sama Harrisa.

10. .rE: oto horak od .student filozofie | 7. november 2010 07:21

    pan horak, vasa definicia vedy je ucelova a hlboko mylna. povazovat vedecku metodu za zaruku "tvrdych faktov" sa zaklada na predpoklade, ze tvrde fakty existuju, co je postulat z filozofickeho hladiska kvalitativne rovnako problematicky ako postulovanie existencie boha. veda stoji na celom rade filozofickych postulatov - netestovatelnych hypotez - typu "existuje objektivna realita" (kto to kedy dokazal?), alebo tiez vyuzitia empiricizmu/zmysloveho vnimania (ktory je predmetom spusty skeptickych argumentov vo filozofii), matematickych zakonov pravdepodobnosti (kto kedy dokazal, ze nejaka nenulova konecna pravdepodobnost sa stava "faktom" a ako je "fakt" vlastne definovany?), kauzality (naozaj kauzalita plati? uz aj veda samotna si zacina s postupom kvantovej mechaniky protirecit). dalo by sa pokracovat. inymi slovami, svoj skepticizmus aplikujete selektivne na jednu skupinu ludskych presvedceni (nabozenstvo) postavene na serii postulatov (toto volate dogmatizmom - budis), ale unika vam, ze to, co vy povazujete za konkluzivnu pravdu (veda) je rovnako postavene na serii postulatov, ktorych dokazy su pouzitim zakonov logiky rovnako narocne ako dokazanie nabozenskych postulatov. vase argumenty by, ciastocne, platili, keby ste porovnavali nabozenstvo s matematikou a logikou. v matematike a logike je mozne skonstruovat dokazy tvrdeni bez opierania sa o neoveritelne a filozoficky casto problematicke a kontroverzne hypotezy (dogmy), na ktorych stoji veda. vasa argumentacia pripomina sucasne mainstreamove prijatie vedy ako akejsi alfy a omegy, no filozoficka tradicia je vo svojom spektre argumentov podstatne bohatsia a neakceptuje tuto dogmu tak rychlo a tak jednoducho ako vy. odporucil by som vam prestat citat dawkinsa, ktory mozno obstoji ako dobry recnik a ktory svojim sebavedomim dokaze pre mnohych prekryt obrovske diery vo svojej argumentacii, ktora by sa len tazko dala nazvat filozofickou. ak chcete byt skutocnym skeptikom hladajucim pravdu a oboznamenym s pravidlami logiky a argumentacie, budete musiet uznat, ze "we simply don't know."

11. .re od .oto horák | 7. november 2010 03:31

    Označovať vedu za svojho druhu náboženstvo je úplné nedorozumenie a naprostá konfúzia pojmov. Vo vede sa rozvinula skepsa, úcta k faktom, verifikácia, falzifikácia, metodologická presnosť,... to všetko je zárukou toho, že vedecké poznanie je poznanie, ktoré nám prináša "tvrdé fakty, hard facts". Nie tak náboženstvo - ktoré je úctou k tomu, čo je v rozpore so skúsenosťou, rozumom, úctou k autoritám, t.j. dogmatizmous, a pod. 93 percent vedcov združených v National Academy of Sciences USA boli v roku 1998 ateisti alebo agnostici, z toho 72,2 ateistov. 6 percent bolo teistov a aj to považujem za veľa. Prosím, prestaňte sa oháňať minoritou, väčšina vedcov je ateistov, rovnako tak drvivá väčšina vedcov odmieta descartovské delenie na dušu a telo ako dve samostatné jednotky. S tým odpadá aj predstava duše ako živej aj po smrti tela. S pravdepodobnosťou hraničiacou istote boh neexistuje a je to veda, ktorá nám to pomáha odhaľovať. Nie je pravdou, že veda tu nemá čo povedať, je to veda, ktorá nám kultivovanou formou pomáha odhaľovať prírodné zákony, ktorými sa riadi tento svet. Náboženstvo nie je vyjadrením pre to, aký svet je, ale aký by sme chceli, aby bol. Priznať si ale, že svet nikam nespeje, že nad nami nebdie dobrotivá božská bytosť, ... je úžasné a krásne, lebo krásnym a úžasným nazývam ocenenie sveta takého, aký naozaj je, sveta skutočného, t.j. sveta bez boha, neba, očistca, anjelikov, zázrakov, posmrtného života, .... o.h.

12. .pánovi Horákovi od .lukáš Krivošík | 7. november 2010 02:41

    Pán Horák, plne rešpektujem Váš názor. Ale neodporujete si tak trochu? Nie sú Vaše body 1 a 2 náhodou dogmami? Vy predsa VERÍTE, že Boh, ani posmrtný život neexistujú. Sú to pre Vás tézy, o ktorých nepochybujete. To je inak ďalší zaujímavý jav, ktorý si už dlhšie všímam. Ľudia, ktorí prejavujú často veľmi nepriateľský postoj k náboženskej viere, vykazujú isté vzorce myslenia a občas i správania, ktoré sa veľmi podobajú mentalite stredovekých inkvizítorov. Medzi nábožnými ľuďmi už existuje povedomie, že viera môže viesť k fanatizmu i perzekúcii neveriacich. Avšak vzájomný dialóg medzi obidvomi stranami bude zložitý, pokiaľ si niektorí neveriaci nepriznajú, že aj neviera môže byť sprevádzaná fanatizmom, dogmatizmom a nerozumnosťou. Píšete, že delím ľudí na hĺbavých teistov a povrchných ateistov. Práve naopak. Akurát som reagoval na zjednodušenie opačné. Podľa Vás teda veriaci nie sú nevedomí ignoranti a obmedzenci? Ak nie, budem len rád a ocením Vašu ovorenosť a toleranciu. Píšete tiež, že Kant, ani Frankl nie sú vhodným zdrojom vedeckého poznania. Môžem sa nesmelo spýtať, čo rozumiete pod slovíčkom "vhodnosť"? Oukej, Kant bol profesorom "iba" logiky a metafyziky v 18. storočí. Ale prepánajána, Frankl bol profesorom neurológie a psychiatrie na Viedenskej univerzite a hosťujúcim profesorom na Harvarde. Bolo mu udelených 29 čestných doktorátov bol žid a kantovec (nie kresťan) a zomrel len pred 13 rokmi (čiže žiadny stredoveký mysliteľko). Nature, Science, New Scientist... fajn. Ja som sem dal link na článok, ktorý vyšiel v karentovanom žurnále The Lancet a ktorého autor tvrdí, že niektoré aspekty zážitkov v blízkosti smrti svedčia o existencii duše, nezávislej od tela.

13. .pánovi kkrivošíkovi od .oto horák | 7. november 2010 01:27

    1. boh neexistuje 2. posmrtný život neexistuje 3. náboženské "myslenie" je úctou k dogmatizmu, je ne-myslením 4. veda vie spoľahlivo vysvetliť altruizmus. K tomu, aby sme boli morálni, nepotrebujeme náboženstvo 5. prestaňte deliť ľudí na tých zadumaných a hĺbavých teistov a povrchných ateistov. Je to prejav ignorancie. 6. Kant, Frankl, ... nie sú vhodným zdrojom vedeckého poznania, ale: nature, science, new scientist,... 7. Veda je mierou všetkých vecí, súcich, že sú a nesúcich, že nie sú.

14. .. od .hughito | 7. november 2010 00:41

    Naozaj to je zvláštna kniha, lebo jedna osoba, ktorá je tam primárna a je označovaná zásadne veľkým písmenom, tam zabije vyše 2 miliónov obetí a pritom je najdobrosrdečnejšia.

15. .lolovi od .lukáš Krivošík | 6. november 2010 22:20

    Milý lol, máte úplnú pravdu v tom, že kresťania sú hriešni (ako prvý to sám o sebe musím priznať) a denne musia s väčšími alebo menšími úspechmi, s odhlodlaním alebo s rezignáciou čeliť rozhodnutiam medzi dobrom a zlom ako všetci ostatní ľudia. Rovnako máte pravdu v tom, že mnohí neveriaci sú pomerne cnostní ľudia. Čo však neznamená, že tiež netrpia onou bytostnou nedokonalosťou a porušenosťou, vlastnou každému človeku, ktorú kresťanstvo úplne náhodou nazýva "dedičný hriech". Na Vašom príspevku ma však zaujal pojem racionálnosti, ktorý tu zaznel vo viacerých príspevkoch, často v akomsi protiklade k náboženskej viere. Zrejme máte pod racionálnosťou namysli onú operatívnu inteligenciu, ktorá na základe zmyslových vnemov a predchádzajúcej skúsenosti činí sústavné rozhodnutia. Uisťujem Vás, že každý kresťan, ktorého poznám takouto racionalitou disponuje a aj ju dennodenne používa. Avšak mnohým ľuďom (nielen kresťanom) prekáža, ak sa táto operatívna inteligencia oddelí od intuitívnych zdrojov poznania, či od príbehov, odovzdávaných z generácie na generáciu, ktoré sú často akousi skomprimovanou kultúrnou skúsenosťou o najefektívnejších riešeniach tej-ktorej situácie. Vadí im tiež, ak si táto operatívna inteligencia neuvedomuje svoje poznávacie limity, vyplývajúce z nedokonalosti zmyslových orgánov i mozgu. A tiež im vadí, ak si ľudia túto operatívnu inteligenciu absolutizujú, zabúdajúc nato, že človek sa rozhoduje v stave informačnej asymetrie. Inými slovami, vždy do situácie, v ktorej sa rozhodujeme, vstupujú nepredvídané príčiny i dôsledky, ktoré operatívnemu úsudku unikajú, nemusia mať obdobu ani v jeho osobnej skúsenosti, no na ktoré môžu upozorniť práve oné kultúrou tradované príbehy, zosobňujúce skúsenosť mnohých generácií ľudí, ktoré sa s typovo podobnou situáciou museli vysporiadať v minulosti. Takejto snahe absolutizovať operačnú inteligenciu sa hovorí aj naivný alebo nekritický racionalizmus v protiklade ku kritickému racionalizmu, ktorý je súčasťou kresťanskej filozofie snáď od začiatku, minimálne však od čias Tomáša Akvinského. Je veľký omyl, ak si neveriaci namýšľajú, že oni sú tí racionálni, kým veriaci akosi vypínajú pri svojich rozhodnutiach rozum. Neveriaci používajú pri svojich rozhodnutiach úsudok. Veriaci používajú pri svojich rozhodnutiach nielen úsudok (veď aj tak vždy ten uskutoční rozhodnutie, teda má posledné slovo), ale poradia sa aj s onou kompaktnou mnohogeneračnou kultúrnou skúsenosťou, prenášanou príbehmi, ktoré sa nachádzajú v tej zvláštnej knihe s názvom Biblia.

16. .krivosik od .lol | 6. november 2010 19:55

    To ze si niektori ludia urobili nespravne z vedy modlu je sice mozne, ale viera je uz sama o sebe modlou, takze ti, ktori len veria su na tom horsie. K tvojej iracionalnej "racionalizacii", ze vraj ti, ktori veria v posmrtny zivot su aj realnom zivote etickejsi akurat tolko, ze to zalezi na tom, ci su naozaj presvedceni, ze zlocin im v posmrtnom zivote zabrani a nehovoriac uz o tom, ze pre mnohych je vobec obtiezne pochopit, co to vlastne zlocin je. mame tu katolikov, ktori si myslia, ze z hriechov (zlocinov) sa mozu vyspovedat a moze im byt odpusteny dokonca aj ten najhorsi zlocin a posrtneho zivota sa dockaju. Nehovoriac o nezmysloch, ze povazuju za najtazsi zlocin (hriech) nevieru v boha. Na druhej strane su ludia, ktori neveria ani v boha ani v posmrtny zivot a v realnom zivote su daleko etickejsi, pretoze si uvedomuju, ze tento zivot je to jedine, co sme dokazatelne dostali a prave preto sa mame snazit ho prezit co najlepsie v mieri a tvorivej spolupraci, co dava najvacsi predpoklad pre jeho co najprijemnejsie a najdlhsie prezitie. Naozaj racionalny clovek pochopi, ze zlocin mu pravdepodobnost co najlepsieho prezitia toho realneho zivota nezvysi a nepotrebuje slepo verit v rozpravky o posmrtnom zivote.

17. .. od .hughito | 6. november 2010 15:32

    Áno, spiritualita a rôzne šarlatánstva sú dnes na vzostupe - naopak, klasické náboženstvá (aspoň v Európe a možno trochu i v Amerike) strácajú. To je však podľa mňa dôsledok dnešného ekonomicko-spoločenského systému (cháp kapitalizmu). Ľudia si akosi podvedome uvedomujú beznádejnosť celej situácie, nie je šanca na zmenu, takže tieto sféry zažívajú nárast popularity - ľudia sa opäť utiekajú k viere.

18. .pre lukasa od .mat | 6. november 2010 12:40

    ja myslim, ze som ku tomu povedal vsetko, co som chcel. pocitoval som potrebu uviest vec fakticky na pravu mieru. to sa dufam stalo. to kam to momentalne smerujes ty je sirokanske pole a neverending story, ktora s mojou pripomienkou nema priamo nic spolocne. kazdopadne, dovolim si este jednu osobnu poznamku. nerozumiem tomu, preco veriaci clovek, ktory zaroven ma pochybnosti o "trvalosti" vedeckeho poznania pocituje potrebu si jedno hrozienko takehoto poznania vybrat aby podporilo jeho vieru? viera predsa je. bez ohladu na silu podpornych argumentov. je to vnutorne presvedcenie o niecom. od toho sa to tak vola. to je proste z definicie. a pokial priznavas, ze vedecke zavery sa mozu menit (co tak samozrejme je), musis zaroven priznat aj to, ze i vedecke zavery, ktore pouzivas ako podporu pre svoje presvedcenie/vieru sa lahko mozu zajtra otocit naopak. aky zmysel ma potom ich pouzivat?

19. .pre mat od .lukáš Krivošík | 6. november 2010 11:51

    Myslím, že trochu preceňuješ dosah takejto ankety. Každopádne, poznáš nejaké percentuálne pomery medzi lekármi ohľadne ich vzťahu k NDE? Koľko neurovedcov a koľko kardiológov si čo myslí? Mne takéto percentá nie sú známe. Každopádne, zdá sa, že sa už bavíme len o výrokovej logike. Uznávam, že som sa mohol vyjadriť presnejšie a neviedli by sme tu teraz túto debatu. Každopádne, pochybujem aj o téze, že veda nejako signifikantne odkrajuje z priestoru pre náboženskú vieru. To si ľudia mysleli v 60. a 70. rokoch. Dnes sa však otvárajú mnohé kapitoly vedy, ktoré sa dotýkali prvých a posledných vecí, zdali sa už uzavretými a ukazuje sa, že veci nie sú také jednoduché ako sa zdali. Niekto tu napísal, že Schopnehauer filozoficky vyvrátil možnosť pokračovania života po smrti. Nuž, Kant zase filozoficky opísal zmysluplnosť domnienky, že okrem fyzického sveta, existuje za ním ďalší svet, ktorý je za hranicou našich poznávacích možností a hrá podľa iných pravidiel. Čosi veľmi podobné však pripustil aj francúzsky fyzik Bernard d'Espagnat vo svojej knihe "On physics and philosophy". Jeden americký profesor filozofie, mimochodom neveriaci, mi túto knižku odporučil ako možný vedecký základ pre ustanovenie novej metafyziky. Z úplne inej strany, Daniel H. Pink, autor knižky "Úplne nová mysel" vidí rastúci priestor pre záujem o spiritualitu v blízkej budúcnosti. Mohol by som spomenúť práce o dotykoch psychológie/psychiatrie a náboženstva z pera Viktora Frankla a Elisabeth Lucasovej. Alebo antropológa Robina Dunbara, ktorý je sám neveriaci, ale uznáva obrovský prínos náboženstva v kultúrnej evolúcií človeka. Proste môj dojem je taký, že v prostredí serióznej vedy (nie u nejakých denikänovských šarlatánov) rastie počet hlasov, ktoré nejakým spôsobom počítajú s existenciou metafyziky alebo ju aspoň utilitárne oceňujú. A často k týmto záverom prišli z úplne ateistických východísk. Je to obrovský posun oproti tomu, čo sa tradovalo pred pár desaťročiami, kedy takéto názory kvalifikovali vedca na vyobcovanie z vedeckej komunity.

20. .k danej téme stojí za pozretie toto: od .giulio | 6. november 2010 11:46

    www.youtube.com

21. .pre toomas od .mat | 6. november 2010 11:12

    napadlo mi, ze tvoju metafyziku by mohlo zaujat toto www.klab.caltech.edu autor je spickovy neurovedec, studujuci (aj/najma) vedomie a zaroven hlboko veriaci clovek. napisal aj vynikajucu knihu o vedomi www.questforconsciousness.com odborny ale dobre sa citajuci text.

22. .pre lukasa od .mat | 6. november 2010 10:58

    ale no. tvoj doslovny citat: ""verim v zivot po smrti, aaa, verim v.. zivot po smrti preto lebo z dar.. ten vyskum tych zazitkov blizko smrti sa zda taky alebo tie pripady smeruju k tomu, ze zrejme... vedomie cloveka nie je len nejakym vysledkom nejakej vysokoorganizovanej hmoty ale, ze je zrejme nezavisle od nasej telesnej stranky a ze pokracuje dalej, zda sa mi, ze teda ten vedecky vyskum tomu nasvedcuje. samozrejme aj keby ten vedecky vyskum nad tym mal taky nejaky otaznik alebo alebo nebolo by to z neho uplne jasne alebo by hovoril uplny opak, tak ta perspektiva zivota po smrti....." podla mojho nazoru nie je z takehoto vyjadrenia problem usudit, ze vedci postupne prichadzaju na to, ze "daco" tam je (a preto lukas veri, lebo tak to je a inak sa neda). a je podla mna aj lahke predpokladat, ze mnozstvo ludi, ktori si to pozru si z toho odnesie prave tento mesidz. a to je podla mna problem, pretoze je to manipulacia, ktora sa nezaklada na pravde. alebo inak povedane, zavadzanie. veda ku nicomu takemu dnes nesmeruje. a manipulacia je to jednak stylisticka (napriklad "AJ KEBY veda mala otaznik.." "NEBOLO BY to z neho celkom iste...") aj fakticka (vhodne si vyberiem jednu velmi malu oblast, o ostatnom pomlcim). a to je to, voci comu som sa ohradil. ostatne ma nezaujima. ved, je problem jasne napisat nieco v duchu: vedecky vyskum zivotu po smrti moc nefandi, naopak. ale su aj vynimky, mna presvedcili, verim im? a ja by som nenapisal ani makke f. ...a ku near-death experience. nechce sa mi to rozpotvavat, tak len jedna linka, co ku tomu dodava sirsi kontext www.skepdic.com podstaty mojej kritiky sa to tyka poslednou vetou. "At this point in our knowledge, to claim that NDEs provide strong evidence that the soul exists independently of the body, and that there is an afterlife awaiting that soul that just happens to coincide with the beliefs and wishes of the near-death experient, seems premature." ohladne NTD sa mi tu siahodlho diskutovat nechce

23. .cirkev reload ;-) od .a.g. | 6. november 2010 08:55

    www.designmagazin.cz

24. .pre lukas krivosik od .maya | 6. november 2010 05:53

    vyborny prispevok - jednoducho, strucne vysvetlena realita - VDAKA

25. .ulet od .lol | 5. november 2010 22:04

    No, okrem Mojzisa ste tam chlapci vsetci poriadne uleteni. Tento casopis sa zmenil na spolocnost povercivych mystikov od ktorych tazko ocakavat racionalne a zdrave uvahy. Bolo by to uzasne, keby tie vase sny boli aj realitou, ale rozumny clovek sa pripravi na horsiu alternativu a na to, co sa dokazat da. V to ostatne moze tak nanajvys dufat.

26. .akacsová: ,,BOHUžiaľ, neverím..." od .x12 | 5. november 2010 20:15

    Pobavilo... Ha, to je taká absurditka, ako keby po otázke, či odsudzuje holocaust, odpovedala: ,,samozrejme, že áno, sláva Vodcovi!" :-))

27. .lukáš Krivošík od .mato | 5. november 2010 19:10

    a chce sa mi ešte dodať, že je ľahké anonýmne kritizovať (som toho sám príkladom) ľudí, ktorí verejne pod svojím skutočným menom sa vyjadrujú k rozličným témam (formálne či neformálne) ... oceňujem taktiež, že sa Lukáš pripojil k diskusii a vyjadril svoj názor

28. .lukáš Krivošík od .mato | 5. november 2010 18:51

    to fakt troška pohnojil... prejaviť svoj subjektívny názor, čo sa týka spirituálnych záležitostí je fajn, ale tie "vedecké" argumenty, ktoré do toho začal mixovať vyzneli - veľmi jemne povedané - amatérsky ... ale na druhú stranu, každý môže niekedy brebtnúť... pokiaľ sa náhodou nepustí do písania článkov na túto tému, tak ho budem stále vnímať ako profesionála PS: veľa šťastia v práci, Lukáš

29. .velmi zaujimave od .peter2 | 5. november 2010 16:35

    velmi pekne komentare. je zaujimave ako je mozne citat z tvare co kto je. pan mojzis je najsmutnejsi clovek na svete. chyba mu zivot, chyba mu viera, chyba mu Kristus. kdesi v pisme sa pise:" prebud sa a zaziari ti Kristus!" presne to je treba panu Mojzisovi a vsetkym co stratili vieru.

30. .nesúhlasím od .pheo | 5. november 2010 16:29

    S pánom Krivošíkom nesúhlasím, také zovšeobecnenia ako on vypustí z ...., sa nedajú charakterizovať inak ako hnoj, a nie vyjadrenie od novinára

31. .život od .hughito | 5. november 2010 15:54

    Predstavu nekonečného života filozoficky vyvrátil už Schopenhauer. Takisto vedecký pohľad nič takého nenasvedčuje, práve naopak (ostatne, ako tu už bolo viackrát spomenuté). Lukáš Krivošík si praje, aby to bolo tak, ako to chce on sám a preto si účelne vyberá to mizerné % odborníkov, ktorí možno z rovnakých osobných pohnútok tvrdia to, čo sa mu ľúbi. Akože, je to pekné veriť na to, ako sa stretne zo všetkými (asi by sme sa dostali až k nultému pokoleniu a prapredkovi človeka) a bude nám spolu fajn, nebude existovať zlo, vykorisťovanie ani nič z toho negatívneho, čo zažívame "teraz", ale súdny človek musí uznať, že je to naozaj riadne sci-fi. Žiť sa dá plnohodnotne a zmysluplne aj s tým vedomím, že tento život je jediný.

32. .mato od ..HeadAroundU | 5. november 2010 14:52

    Dobre, ale ja rad rozpitvavam. Dufam, ze sa ta to tiez nedotklo a uzil si si moj debatny prispevok. :D Mozno ta to posunulo niekde dalej. ;)

33. .flim - Ginzburgova a Borges trepu dve na tri, dalej radsej necitam. od ..HeadAroundU | 5. november 2010 14:27

    Ginzburgovej otazka neobstoji lebo nesmrtelny zivot pre dotycneho by uz nebol nezmyselny. Neviem co su to za osobnosti, ale maju znacne rezervy v logike.

34. .unos "mimozemstanmi" od .peter2222 | 5. november 2010 11:45

    Je mi jedno kto si co mysli, ale bol som "uneseny tymi co ludia volaju mimozemstania". tam som pochopil, v tom vesmire vo vesmire, ze naozaj to nieje mozne pochopit cloveku, to co je akois za oponou. To sa neda, to by sa clovek rozplynul. Tam nic nebolo spochybnene, ako tu napr. relativizmom. Tam akoby to bolo iste, ale tu take malicherne a bezcenne a hlavne smiesne. Proste uplne vsetko, ludia atd... . A nikto ma nepresvedci nijaky vedec, ze neexistuje aj cosi ine ako tento zivy vesmir okolo nas.

35. .to giorgiogiovane od ..peter | 5. november 2010 10:44

    nesúhlasím. Myslím, resp. som presvedčený o tom, že JK je oveľa väčší relativista a papagáj ako ŠH, ktorý sa na veci snaží prísť sám a snaží sa považovať pojem ako pravda za dôležitý.

36. .mM od .veve | 5. november 2010 09:56

    Ja by som tak rada zomrela v tej chvíli ako Martin Mojžiš. On sa tak strašne prekvapí a tak strašne poteší. To by som chcela zažiť.

37. .zivot po smrti od .rudo 111 | 5. november 2010 07:21

    Jedno je iste.... v priebehu najblizsich 100 rokov bude mat v otazke Zivota po smrti kazdy z nas jasno. Skoda len, ze pre mnohych to uz bude neskoro.

38. .pre HeadAroundU od .mato | 5. november 2010 02:02

    precitaj si to este raz a mozno ti klikne, ze ked je "po smrti niekomu nieco jedno" tak sa asi nejedna o doslovny filozoficky postulat ale o metaforu; citaj medzi riadkami a nesnaz sa rozpitvavat analyzami prispevky, ktore boli mienene s nadsazkou PS: ale dufam, ze to tu nebudeme rozvijat, lebo su tu velmi zaujimave prispevky (ktore ludia mienili doslovne a seriozne) a nechce sa mi im uz potom uberat priestorom objasnovanim niecim, co nestoji za objasnovanie (dufam, ze som sa ta v prispevku nicim nedotkol, vyloz si nohy na stol, a uzivaj debatu)

39. .pán Kušinierik od .giorgiogiovane | 5. november 2010 01:03

    Pán Kušnierik, vy ste už stratili vlastnú identitu. Máte rovnakú rytmiku, kadenciu a intonáciu reči ako pán Hríb. Rovnaké názory, rovnaké pauzy vo vyjadrovaní názorov, rovnako dôležitý výraz... ste už skrátka rovnakí. Blahoželám.

40. .sandokan od .robinson | 4. november 2010 23:34

    sandokan maz pravdu, az do bodu kedy prisiel na svet Jezis Kristus, jeho smrt na Golgote a zmrtvichvstanie bolo metafyzicky epochalnym Bozim cinom. To ze clovek nemoze takuto metafyziku empiricky testovat je racionalnym poznanim , lebo Boh sui generis nemoze byt predsa testovatelnym subjektom nasou ludskou obmedzenostou a teda aj limitovanou vedeckou metodologiou.

41. .kazdý si može vybrať od .sandokan | 4. november 2010 23:21

    Ja si myslim, že praveže veda vylučuje báchorky o živote po smrti. Ludská nedokonalosť si neustále pomáha nejakou barličkou, ktorá mu uľahčuje akceptovať fakt, že za krátku dobu pride absolútny koniec. Toto je pre každého jedinca tak veľmi stresujúca skutočnosť, že preto hladá riešenie v zotrvačnosi z minulosti dalekej aj blízkej. Smrť nie je nič iného než ako keď sa vypne počítač. Stav nabudenia zhasne. A keď raz dokážeme bajty informácií zachytené v našom mozgu (hard disku) presne skopírovať na iné záznamové médium a použiť ten správny softwer na prácu s nimi nastane nesmrtelnosť. A bude otvorená pandorina skrinka ktorá dosiaľ patrila len bohu. Ak by existoval posmrtý život musel by existovať aj u všetkých tvorov ktoré kedy na zemi pred nami žili a z ktorých sme sa pomalými nebadanými krôčkami postupne vyvinuli. Pretože, prečo by mali mať posmrtný život len cicavce a nie aj hmyz. A prečo len viac bunkové a nie aj jednobunkové organizmy. A prečo nie aj vírusy. A keď virusy, prečo nie aj aminokyseliny. A ked aminokyseliny prečo nie aj organické molekuly ako také a tak dalej a tak dalej do nekonečna. Keď sa chceme držať konzistencie logiky, dostaneme sa veľmi rýchlo do bodu keď si musíme vybrať. Buď povieme, že potialto to ako tak vieme a dalej jednoducho zatial nevieme, alebo skĺzneme do sveta fantázie a nadprirodzenia a potom možeme veriť čomukoľvek, aj posmrtnému životu v tom bežnom ľudovom ponímaní o ktorom sa tu v 99% prípadov rozpráva cez roznych veštcov, media, vykladočov a pod. Každý si musí vybrať.

42. .otazka na Martina Mojzisa od .felicia | 4. november 2010 23:14

    Chcem sa spytat fyzika Martina Mojzisa, co si mysli o antropickom principe Vesmiru?

43. .náhoda nebo záměr od .helios | 4. november 2010 21:36

    Náhoda nebo záměr – Taeil Albert Bai Jaký vlastně mají fyzikální konstanty význam pro fyziku vesmíru? John D. Barrow, autor knihy tento význam demonstruje na fyzice atomů a molekul. Atomy a molekuly nejsou elementárními entitami, ale jsou soustavami více částic, které pohromadě udržují vzájemně protichůdné síly. Rozměry těchto soustav pak určují hustotu hmoty a z rozložení elektronů v atomu pak vyplývají chemické vlastnosti látky. Navzdory obrovskému množství vlastností látky jsou všechny podstatné vlastnosti látkového světa určeny poměrem hmotnosti protonu a elektronu (1836,104:1) a hodnotou, která se označuje jako konstanta jemné struktury. Konstanta jemné struktury udává vazbu mezi elektromagnetickým polem a látkou. Její hodnota je určena poměrem druhé mocniny elektrického náboje elektronu a součinu rychlosti světla a Planckovy konstanty (1/137,0359). Pro popis struktury hmotných objektů ve vesmíru má zásadní význam konstanta gravitační struktury. Její hodnota je určena poměrem součinu Newtonovy gravitační konstanty s druhou mocninou hmotnosti protonu a součinu rychlosti světla s Planckovou konstantou. Hodnota této konstanty je 5,9041183.10-39. Proto také gravitace má velmi nepatrný význam pro strukturu atomů a molekul. Rozměry všech objektů ve vesmíru od atomů až po galaxie jsou v podstatě určeny pouze poměrem konstanty jemné struktury a konstanty gravitační struktury. Rozměry planet a hvězd nejsou dílem náhody, ale ani nejde o výsledek speciálních počátečních podmínek velkého třesku. Jsou důsledkem působení protichůdných silových interakcí. Na první pohled by se mohlo zdát, že pokud se hodnoty konstant změní, dojde pouze k posunu rozměrů některých objektů ve vesmíru. Tento názor je zcela naivní. Mezi hodnotami fyzikálních konstant existuje řada neobvyklých souvislostí, koincidencí. Pokud by se např. konstanta jemné struktury lišila od své skutečné hodnoty zhruba o 1 %, hvězdy by měly výrazně odlišnou stavbu. Biogenní prvky, jako je uhlík, dusík, kyslík a fosfor, vznikají během závěrečné eruptivní fáze hvězd, kdy jsou v podobě plynu a prachu rozptýleny do prostoru. Později tento plyn a prach kondenzuje do podoby planet a takto se dostal do živých organismů na planetě Zemi. Uhlík ve vesmíru vzniká dvoustupňovým procesem z jader atomů hélia (tzv. 3-alfa proces). Tento proces probíhá pouze za vysoké teploty, kdy atomy mají dostatečnou kinetickou energii. Nejprve vzniká ze dvou jader atomů hélia jádro atomu berylia. Další jádro atomu hélia pak s jádrem atomu berylia vytvoří jádro atomu uhlíku. Tento proces by byl jen málo pravděpodobný, pokud by neexistovala resonanční hladina atomu uhlíku. Dochází k tomu, že součet klidových energií zúčastěných částic leží těsně pod přirozenou energetickou hladinou jádra atomu uhlíku a dodání tepelné energie umožní tuto jadernou reakci. Dále existuje resonanční hladina v atomu kyslíku, která leží těsně pod celkovou energií jádra atomu hélia a jádra atomu uhlíku. Tím se zabrání tomu, aby se veškerý vzniklý uhlík přeměnil na kyslík. Tato vícenásobná koincidence resonančních hladin je nutnou podmínkou naší existence. Umístění těchto resonančních hladin je důsledkem číselných hodnot fyzikálních konstant. Existuje řada dalších příkladů tohoto druhu. Někteří těmto koincidencím fyzikálních konstant přikládají značný teologický význam, protože takové koincidence fyzikálních konstant považují za „Boží vyladění vesmíru“ nutné ke vzniku člověka. Vývoj života a lidské psychiky mohl a může v každém stádiu evolučního vývoje skončit ve slepé vývojové větvi. Existuje řada způsobů, které mohly ve složitém a nepřátelském prostředí zcela zabránit vzniku, vývoji a rozvoji života. Neznáme důvod, proč by se ve vesmíru musel život vyvinout. Předpoklad, že život nutně musel z jistých chemických struktur vzniknout, je teologickým přístupem, který biologové oprávněně odmítají. S jistotou lze tvrdit pouze to, že pokud by se fyzikální konstanty lišily od svých současných hodnot zhruba o 1%, pak by základní stavební chemické struktury pro vznik života ve vesmíru neexistovaly v dostatečném množství. Život ve formě, v jaké ho známe, by vůbec nemohl vzniknout. Vesmír by přitom mohl existovat se stejnými fyzikálními zákony, avšak fyzikální konstanty by mohly mít jiné hodnoty. Mnoho vědců nevidí žádný logický důvod, proč tuto možnost odmítnout. Pokud život považujeme za jev, který vznikl v měřítku velmi vzdáleném od subatomového a kosmologického měřítka, pak fakt, že hodnoty fundamentálních fyzikálních konstant a kosmologické charakteristiky našeho vesmíru jsou tak přesně vyladěny, aby umožnily vznik života, je velmi nepravděpodobný a záhadný. John Archibald Wheeler napsal, že nejen člověk je přizpůsoben vesmíru, ale vesmír je přizpůsoben člověku. Pokud si představíme vesmír, v němž se jedna ze základních bezrozměrných fyzikálních konstant změnila o několik procent, pak v takovém vesmíru by člověk nikdy nemohl vzniknout a ani by nemohl existovat. To je ústředním bodem anthropického principu. Podle tohoto principu někde uvnitř celého mechanismu a struktury vesmíru musí existovat faktor, který umožnil vznik života. Vznikl snad vesmír nějakým záměrem? Biologové slovo „záměr“ v souvislosti se vznikem života odmítají. Anthropický princip se vztahuje k lidským bytostem nebo k jejich existenci. Anthropický princip tvrdí, že existence lidských bytostí poskytuje klíč k pochopení vlastností našeho prostředí. Díky tomu lze zodpovědět řadu otázek týkajících se vlastností Země a Sluneční soustavy. Například otázka „Proč je Sluneční soustava tak stará?“ Sluneční soustava musí být dostatečně stará, aby umožnila evoluční vývoj lidských bytostí. Pokud by nebyla tak stará, nebylo by bytostí, které by se ptaly na její stáří. Proč je klima Země takové, že je vhodné pro náš život? Odpověď je opět zřejmá. Anthropický princip lze použít také v kosmologickém kontextu. Otázku stáří vesmíru lze zodpovědět opět naší existencí. Inteligentnímu životu na Zemi předcházela kosmická evoluce, evoluce hvězd a planet, chemická evoluce a biologická evoluce. Anthropický princip použitý v předchozích případech se nazývá slabý anthropický princip. Pokud použijeme slabý anthropický princip na otázku, proč je vesmír tak přesně vyladěn pro vznik a vývoj života, dostaneme odpověď, která však není uspokojivá. Pokud by tomu bylo jinak, nikdo by takovou otázku nepoložil. Anthropický princip použil poprvé v kosmologickém kontextu Brandon Carter. Podle jeho názoru však potřebujeme silný anthropický princip, který tvrdí, že vesmír musí být takový, aby v jisté fázi vývoje umožnil vznik inteligentních pozorovatelů. Na rozdíl od slabého anthropického principu silný anthropický princip tvrdí, že existence vesmíru je podmíněna existencí inteligentních pozorovatelů. Existují tři způsoby, jak interpretovat přesné vyladění fundamentálních fyzikálních konstant. Za prvé, tyto konstanty byly přesně vyladěny vševědoucím Bohem. Za druhé, existuje velký počet vesmírů s různými hodnotami fundamentálních fyzikálních konstant a my existujeme díky tomu, že se nacházíme ve vesmíru s konstantami vhodnými pro vznik a vývoj života. Za třetí, musí existovat nějaké fundamentální fyzikální zákony určující hodnoty všech fundamentálních konstant, které se nám zdají nezávislé, avšak ve skutečnosti jsou vzájemně provázány a jejich pozorované hodnoty jsou logickou nutností. Podle mého názoru však existuje ještě jeden způsob, jak interpretovat přesné vyladění fyzikálních konstant. Jiné hodnoty fyzikálních konstant zřejmě vedou k jiným jemným koincidencím, které však nejsme schopni odhadnout. Takové koincidence mohou vést k jiné struktuře vesmíru a také ke vzniku naprosto neznámých forem života a inteligence. Dostáváme se tak k zásadním otázkám, co je vlastně život a co je jeho inteligencí. Podle první interpretace v okamžiku stvoření vševědoucí Bůh nastavil hodnoty fundamentálních fyzikálních konstant tak, aby mohl později vzniknout inteligentní život. Tento argument, že celý vesmír byl Božím záměrem se však od základu liší od staršího argumentu kreacionismu, podle něhož život a živé organismy stvořil Bůh. Tento argument byl vyvrácen objevem, že přírodní výběr může zjevně určovat strukturu organismu. Určitý problém lze spatřovat ve vševědoucím Bohu. Vševědoucí Bůh ve své podstatě znamená entitu, která ve své mysli udržuje určitý soubor axiomů. Matematický přístup k axiomatickým systémům však ukázal, že množství informace obsažené v souboru axiomů lze určit kvantitativně. Žádná z dedukcí, která použije tyto axiomy, však nemůže množství informace zvýšit. Německý matematik a logik Kurt Gödel odhalil podstatu omezení logické dedukce. Vyslovil a dokázal větu o neúplnosti, podle níž v axiomatickém systému běžné aritmetiky (a v každém axiomatickém systému, který je dostatečně bohatý, aby v sobě aritmetiku zahrnoval) existují tvrzení odvozená z axiomů, o nichž nelze rozhodnout, zda jsou pravdivá nebo nepravdivá. Podle druhé interpretace existuje velký počet vesmírů a náš vesmír je jedním z těch, v němž jsou podmínky vhodné pro vznik a vývoj života. Existují tři variace této interpretace mnoha vesmírů. Podle první z nich existuje mnoho paralelních vesmírů, které jsou na sobě zcela nezávislé. Podle druhé z nich existuje mnoho sekvenčních, tedy po sobě jdoucích vesmírů. Podle této hypotézy cyklického vesmíru Johna Archibalda Wheelera každým velkým třeskem je náhodně vybrán nový soubor fyzikálních zákonů a nový soubor fundamentálních fyzikálních konstant. Podle třetí variace existuje mnoho domén v jednom supervesmíru, přičemž fundamentální fyzikální konstanty jsou v každé doméně různé. Jiné domény našeho supervesmíru nejsme schopni detekovat, protože jsou od nás vzdáleny více než 14 miliard světelných let, což je největší vzdálenost, jíž světlo mohlo proletět od Velkého třesku. Někteří teoretikové, kteří zastávají představu mnoha vesmírů, interpretují silný anthropický princip následovně. Existuje mnoho vesmírů s různými typy fyzikálních zákonů a různými hodnotami fyzikálních konstant (nelze hovořit o tom, který vesmír vznikl dříve nebo později, protože mezi nimi neexistuje žádný časový vztah). Téměř všechny tyto vesmíry neumožňují vznik života. Pouze několik z nich má vhodné podmínky. Pouze ty vesmíry, v nichž vznikly inteligentní bytostí, které mohou přemýšlet o záhadě své vlastní existence, skutečně existují. Vesmíry, v nichž nevznikly inteligentní bytosti, ve skutečnosti neexistují, protože není nikdo, kdo by jejich existenci rozpoznal. Stoupenci tohoto argumentu jsou atheisté, proto zde nevystupuje žádný Bůh, který by existenci všech vesmírů rozpoznal. Protože inteligentní bytosti ve vesmíru vznikly z hmoty v něm obsažené, jsou jeho nedílnou součástí. Proto poznávání vesmíru jeho inteligentními bytostmi odpovídá sebepoznání vesmíru. Jako bychom zde slyšeli ozvěnu známého Descartova výroku: „Cogito ergo sum. Myslím, tudíž jsem.“ Někteří vědci jsou ochotni přijmout existenci velkého počtu vesmírů více než existenci Boha, protože chtějí jít co nejdále, aniž by „hypotézu Boha“ potřebovali. Může být hypotéza mnoha vesmírů pevným základem atheismu? Podle Charlese Hartshornea Bůh takto může podrobně prozkoumat možnosti vesmíru nebo vesmírů. Lze namítnout, že Bůh, který stvořil velký počet vesmírů, z nichž jen několik obývají inteligentními bytostmi, není příliš mocný. Na druhé straně není Bůh mocnější, když stvořil mnoho vesmírů než kdyby stvořil pouze jediný? Dále lze namítnout, že stvoření mnoha vesmírů pro získání několika obyvatelných vesmírů je marnivostí. Nebylo by však větší marnivostí to, že Bůh má schopnosti, jichž nikdy nevyužil? Při rozhodování mezi Božím záměrem a hypotézou mnoha vesmírů lze použít kritéria Occamovy břitvy. Podle tohoto kritéria je nejjednodušší vysvětlení slučitelné s pozorovanými fakty tím nejlepším vysvětlením. Autor článku je přesvědčen, že vševědoucí Bůh je jednodušším vysvětlením než hypotéza velkého počtu vesmíru. S tím ovšem nelze z vědeckého hlediska souhlasit. Karl Popper požaduje, aby každou vědeckou hypotézu přírodních věd bylo možno vyvrátit nebo logicky dokázat vědeckými fakty, tedy měřením, pozorováním nebo experimentem. Occamova břitva má tedy smysl při výběru mezi ověřitelnými hypotézami. Nemá však reálný smysl při výběru mezi několika hypotézami, z nichž žádnou nelze ani dokázat ani vyvrátit. Uvažujme nyní třetí interpretaci, podle níž fundamentální fyzikální konstanty jsou provázány dosud neznámými fyzikálními zákony tak, že dávají pozorované hodnoty. Autor článku tvrdí, že jde o spekulaci, protože jsme dosud žádné takové vztahy neobjevili. Je však zvláštní, že totéž netvrdí o své hypotéze vševědoucího Boha v pozadí fyzikálních zákonů. Podle jeho názoru některé fundamentální konstanty mohou být nějak provázány, avšak je nepravděpodobné, že budou provázány všechny. Steven Weinberg ve své knize uvádí následující úvahu o vysvětlení velikosti fyzikálních konstant. Představme si, že existuje planeta Země 2, která je zcela identická se Zemí až na to, že její obyvatelé vyvinuli fyziku bez jakýchkoliv znalostí o astronomii (můžeme si představit, že planeta je trvale zakryta oblačností). Jako naši studenti, mají i studenti Země 2 ve svých učebnicích tabulku fundamentálních fyzikálních konstant. Jednou z těchto konstant je konstanta velikosti energie dopadající na povrch Země 2 z neznámého zdroje. Na naší Zemi tuto konstantu nazýváme solární konstanta, protože víme, že energii dodává Slunce. Na Zemi 2 ale nikdo nemá ponětí, odkud tato energie přichází a proč má právě hodnotu 8,09 J.cm-2.min-1. Někteří fyzikové na Zemi 2 poznamenávají, že hodnota této konstanty je mimořádně příznivá pro vznik života. Pokud by Země 2 dostávala energie podstatně více, pak by se voda v oceánech vypařila. Pokud by naopak bylo energie podstatně méně, voda v oceánech by se změnila v led. Tito fyzikové pochopitelně mohou dojít k závěru, že hodnota této konstanty byla stanovena promyšleně Bohem ku prospěchu lidstva. Skeptičtější fyzikové na Zemi 2 by soudili, že hodnota této konstanty bude nakonec vysvětlena finální teorií a její velikost příznivá pro vznik života je jen náhodná souhra okolností. Přesně vzato, obě strany se mýlí. Až obyvatelé Země 2 jednou vyvinou astronomii, zjistí, že jejich planeta dostává 8,09 J.cm-2.min-1 právě proto, že Země 2 je ve vzdálenosti 149,5 miliónu kilometrů od Slunce a zářivý výkon Slunce je 3,8268.1026 Wattů. Dověděli by se také, že existují jiné planety, na nichž život vzniknout nemohl, protože jsou buď moc blízko nebo moc daleko od Slunce. Důvod, proč žijí na planetě, která dostává 8,09 J.cm-2.min-1 je pouze v tom, že jinde žít prostě nemohou. Teoretikové, kteří zastávají hypotézu mnoha paralelních vesmírů, vycházejí z hypotetické existence hyperprostoročasového kontinua, v němž kvantově mechanické zákony řídí vznik mnoha vesmírů. Kvantová mechanika je použitelná uvnitř prostoročasového kontinua našeho vesmíru. Lze oprávněně pochybovat, zda nějaké hyperprostoročasové kontinuum vůbec existuje a zda lze do něj extrapolovat kvantovou mechaniku. Teoretikové, kteří popisují tuto třetí interpretaci, nutně předpokládají existenci nějakých fundamentálních přírodních zákonů. Autor článku se ptá, zda tyto přírodní zákony mohou nahradit Boha. Kdo stanovil jejich rovnice? Navíc pouhá existence takových rovnic neurčuje existenci vesmíru, který je dodržuje. Stephen Hawkinkg se ve své slavné knize „Stručná historie času“ ptá, kdo vdechl život těmto rovnicím? Podle autora článku je zajímavé, že po kopernikovské revoluci je význam lidských bytostí ve vesmíru stále menší. Nejprve Země byla svržena ze svého trůnu ve středu vesmíru. Pak se zjistilo, že Slunce je průměrnou hvězdou na okraji Mléčné dráhy (Galaxie), která obsahuje milióny jiných hvězd. Galaxie je pouze jednou z mnoha miliard galaxií ve vesmíru, o němž se dnes domníváme, že by mohl být nekonečně velký. Jak naše schopnosti pozorování vesmíru postupně rostly, význam člověka ve vesmíru se vytrácel. Autor článku tvrdí, že anthropický princip existenci člověka náhle navrátil do centra dění. Pokud přijmeme hypotézu velkého počtu paralelních vesmírů, pak inteligentní pozorovatelé (v našem případě lidé) vesmíru, v němž žijí, dávají reálnou existenci tím, že ho pozorují. Pokud přijmeme hypotézu vševědoucího Boha, pak tento Bůh navrhl a vytvořil takový vesmír, aby v něm mohly vzniknout a vyvíjet se inteligentní bytosti. Objev, že fundamentální fyzikální konstanty jsou přesně vyladěny tak, aby umožnily vznik a vývoj života, podle autora článku nejsou důkazem ve prospěch existence Boha. Avšak umožňuje diskusi o Bohu na hlubší úrovni a ukazuje, že existence člověka ve vesmíru je významná. Podle mého názoru si však anthropickým principem příliš fandíme. Je skutečně možné, že pokud by fundamentální fyzikální konstanty měly jiné hodnoty, jemné koincidence mezi nimi by možná vedly k jiné mikroskopické a makroskopické struktuře hmoty a to, co nazýváme životem a inteligencí by možná vypadalo zcela jinak. Biologové dnes dokazují, že primitivní jednobuněčný život může existovat ve velmi (pro nás) extrémních podmínkách. Mohl proto také vzniknout ve velmi odlišném fyzikálním prostředí, než poskytuje Země. Naopak vznik mnohobuněčných organismů zřejmě byl velkým štěstím v souhře fyzikálních a biochemických podmínek a inteligentní život je zřejmě velmi výjimečný.

44. .jemné vyladění vesmíru pro život – Taeil Albert Bai od .kopernicus | 4. november 2010 21:30

    Jemné vyladění vesmíru pro život – Taeil Albert Bai Albert Einstein kdysi uvedl, že by ho skutečně zajímalo, zda Bůh měl nějakou možnost při stvoření světa. Tuto otázku považoval za skutečně zásadní. Ve srovnání s touto otázkou všechny ostatní vypadají triviálně. Autor článku tvrdí, že Bůh jistě měl mnoho možností, pokud by chtěl vytvořit vesmír bez života. Pokud však měl v úmyslu vytvořit vesmír, v němž by mohl existovat také život, měl velmi omezené možnosti. Podle nedávných zjištění hodnoty fundamentálních fyzikálních konstant musely být přesně nastaveny, aby ve vesmíru vůbec mohl vzniknout život, jaký známe. O této skutečnosti se zmínil Brandon Carter a následně byla popularizována v několika knihách. Existuje řada fyzikálních konstant, jako je rychlost světla c, gravitační konstanta G, Planckova konstanta h, Boltzmannova konstanta k. Hmotnost elektronu, hmotnost protonu a konstanty určující velikosti elektromagnetické, silné a slabé jaderné interakce, jsou také fundamentálními konstantami. Dosud nevíme, proč tyto konstanty mají právě takové hodnoty, jaké mají. Ve snaze přiblížit teorii relativity a kvantovou mechaniku George Gamow napsal populárně vědeckou knihu „Pan Tompkins v říši divů“ (Mr. Tompkins in Wonderland, London, Cambridge University Press, 1940). Relativistické a kvantové jevy zvýraznil v běžném životě říše divů změnou základních fyzikálních konstant. Výrazně zmenšil hodnotu světla a výrazně zvětšil hodnotu gravitační konstanty a Planckovy konstanty. Ve skutečnosti se však ukazuje, že pokud by se hodnoty fundamentálních fyzikálních konstant změnily pouze nepatrně, vesmír by vypadal naprosto jinak a život ve formě, v jaké ho známe, by vůbec nemohl vzniknout. V některých případech, pokud by život přesto vznikl, by nemohl vzniknout inteligentní život. Veškeré životní formy na Zemi závisejí na sloučeninách uhlíku. Dvojmocný a čtyřmocný uhlík vytváří společně s vodíkem, kyslíkem, dusíkem, sírou, fosforem a dalšími stopovými prvky (vápník, sodík, draslík, železo, hořčík atd.) jednoduché až velmi složité organické sloučeniny, jako jsou proteiny (bílkoviny), oligosacharidy (cukry), lipidy (tuky) a nukleové kyseliny, které jsou stavebním a energetickým základem života. Všechny živé organismy závisejí přímo nebo nepřímo na fotosyntéze. Nedávno byly objeveny organismy na dně oceánů, kam neproniká žádné sluneční světlo. Tyto organismy získávají energii ze sloučenin síry, které vyvěrají z hydrotermálních zřídel. Avšak někteří vědci se domnívají, že tyto organismy požírají mršiny větších organismů, které nepřímo závisejí na fotosyntéze. Pro fotosyntézu, která probíhá díky chlorofylu, je nutné viditelné světlo. Fotony infračerveného světla mají příliš nízkou energii a fotony ultrafialového světla příliš vysokou energii. Životní formy na jiných planetách ve vesmíru mohou využívat jiné biochemické reakce složitých molekul, avšak energetické úrovně těchto reakcí budou podobné kvůli velikosti elektromagnetické interakce. Proto lze očekávat, že organismy na jiných planetách budou také závislé na viditelném světle. Mohou také jiné hvězdy než Slunce umožňovat existenci života? Intenzita světelného záření tělesa závisí podle Planckova zákona na vlnové délce záření. Závislost intenzity záření na jeho vlnové délce popisuje spektrum záření. Toto spektrum závisí na povrchové teplotě hvězdy, která souvisí s rychlostí termonukleárních reakcí v jádru hvězdy a s intenzitou proudění fotonů z jádra na povrch. Ve spojitém spektru záření se vyskytují emisní nebo absorpční spektrální čáry způsobené buď emisí nebo absorpcí určitých vlnových délek světla chemickými prvky a sloučeninami. Spektrální čáry jsou pro každý chemický prvek nebo sloučeninu charakteristické a zhruba souvisejí s přeskoky elektronů mezi hladinami energie v atomech. Rychlost termonukleárních reakcí a intenzita proudění fotonů na povrch je určena hodnotami řady fyzikálních konstant, jako jsou velikosti gravitační, silné a elektromagnetické interakce, hmotnost elektronu a protonu a rychlost světla ve vakuu. Spektra hvězd se odlišují počtem a výrazností spektrálních čar (emisních a absorpčních). Jednotlivé typy hvězdných spekter byly srovnány do spektrálních tříd, které byly rozděleny do deseti skupin. Závislost absolutní svítivosti hvězd na jejich spektrální třídě je zaznamenávána do Hertzsprungova-Russelova diagramu. Na vodorovné ose tohoto diagramu se uvádí spektrální třída (nebo logaritmus absolutní teploty) a na svislé ose se nanáší absolutní vizuální magnituda (případně logaritmus zářivého výkonu hvězdy). Hvězdy v tomto diagramu zaujímají určité pozice, které vytvářejí skupiny označované jménem. Nejvíce hvězd leží ve skupině označované jako hlavní posloupnost. Hvězdy hlavní posloupnosti, k níž náleží také Slunce, lze rozdělit do několika podskupin, z nichž nejpočetnější jsou modří obři a červení trpaslíci. Modří obři jsou hmotné hvězdy, jejichž energie z jádra se šíří zejména zářením fotonů na povrch. Tyto hvězdy převážně vyzařují ultrafialové záření. Naopak červení trpaslíci jsou málo hmotné hvězdy, jejichž energie z jádra se šíří převážně prouděním látky. Tyto hvězdy převážně vyzařují infračervené záření. Hvězdy podobné Slunci se nacházejí někde mezi modrými obry a červenými trpaslíky. Jejich energie se z jádra na povrch šíří jak zářením tak prouděním látky. Kromě ultrafialového a infračerveného záření vyzařují zejména viditelné světlo, které je využíváno fotosyntézou. Protože mnoho hvězd se nachází na této hranici, nepatrná změna fundamentálních fyzikálních konstant by způsobila, že by byly buď modrými obry nebo červenými trpaslíky. Aby existovaly hvězdy podobné Slunci, musely být hodnoty fundamentálních konstant přesně vyladěny. Uvažujme nejprve důsledky změny velikosti silné jaderné interakce. Pokud by velikost silné interakce byla nepatrně vyšší než nyní, termonukleární fúze uvnitř jader hvězd by probíhala rychleji než nyní. Hvězdy by měly vyšší teplotu jádra a větší průměr. Přesné změny struktury hvězd lze zkoumat numerickými simulacemi. Kvůli rychlejším termonukleárním reakcím by doba života hvězd byla kratší. Ve vesmíru je nejvíce vodíku a hélia a poté uhlíku, dusíku, kyslíku a dalších prvků. Pokud by však velikost silné interakce byla nepatrně větší než nyní, uhlíku, dusíku a kyslíku by bylo ve vesmíru méně, protože by se jadernými reakcemi snadněji přeměňovaly v těžší prvky. Nedostatek uhlíku by však neumožňoval vznik života, jak ho známe. Pokud by velikost silné jaderné interakce byla větší pouze o 2 procenta, dva protony by mohly tvořit jádra právě se dvěma protony. Tento proces řízený silnou jadernou interakcí by probíhal rychleji než proces vzniku jader deuteria (jeden proton a jeden neutron), který je řízen slabou jadernou interakcí. V tomto případě by se všechen vodík přeměnil na hélium již během nukleosyntézy krátce po velkém třesku. Bez vodíku by však hvězdy obsahující hélium zářily jen několik miliónů let, než by se jádra atomů hélia přeměnila na jádra atomů uhlíku. Tato doba života hvězd je však příliš krátká na to, aby vůbec vznikl život se svými nejjednoduššími organismy. Navíc bez vodíku by neexistovala voda, která má výjimečné chemické a fyzikální vlastnosti. Ve vesmíru existuje 92 přirozených chemických prvků. Velikosti silné jaderné interakce a elektromagnetické interakce vytváří strukturu atomového jádra. Jejich relativní velikosti určují počet chemických prvků. Silná jaderná interakce působí jako přitažlivá síla mezi nukleony (protony a neutrony) na krátkou vzdálenost menší než 10-15 metru. Elektromagnetická interakce působí jako síla dlouhého dosahu s intenzitou nepřímo úměrnou druhé mocnině vzdálenosti elektrických nábojů. Kladně nabitý proton v jádře je elektromagnetickou interakcí odpuzován od všech ostatních protonů, avšak silnou jadernou interakcí je přitahován pouze okolními protony a neutrony. S velikostí atomového jádra proto postupně převažuje odpudivá elektromagnetická interakce nad přitažlivou silnou jadernou interakcí. Velikost atomového jádra proto nemůže být neomezená. Velmi těžké chemické prvky se samovolně rozpadají. Takové prvky nazýváme radioaktivní. Pokud by velikost silné jaderné interakce byla nepatrně menší než nyní, počet stabilních chemických prvků by byl menší a železo by mohlo být radioaktivní. Železo je však aktivní součástí červeného krevního barviva hemoglobinu, který přenáší kyslík do buněk. Není jasné, které chemické prvky by mohly železo v hemoglobinu nahradit. Navíc bez těžkých chemických prvků, jako je vápník, by nemohly existovat větší živočichové s pevnou kostrou, která udržuje tvar těla. Pokud by silná jaderná interakce byla dostatečně silná, pak by uhlík, dusík a kyslík byly radioaktivními prvky a život ve formě, v níž ho známe, by byl zcela vyloučen. K dramatické změně by došlo v případě, že by silná jaderná interakce byla slabší o 5 procent. Proton a neutron by nemohly vytvořit deuteron, jádro deuteria. Vznik deuteronů je prvním krokem jaderné syntézy chemických prvků. Bez deuteronů by nemohly v jádrech hvězd vzniknout žádné těžší chemické prvky a život by byl zcela vyloučen. Uvažujme nyní důsledky změny velikosti slabé jaderné interakce. Pokud železné jádro hmotných hvězd překročí 1,4 násobek hmotnosti Slunce, dochází k náhlému kolapsu hvězdy za mohutné emise neutrin, která způsobí následnou erupci obalu hvězdy za vzniku supernovy, jejíž absolutní svítivost může po určitou dobu dosáhnout absolutní svítivosti Galaxie. Reakce neutrin v obalu hvězdy je určena slabou jadernou interakcí. Pokud by velikost slabé jaderné interakce byla nepatrně menší než nyní, erupce supernov by vůbec nebyly možné. Erupce supernov jsou však jediným zdrojem těžkých prvků v mezihvězdném prostoru. Tyto těžké prvky vznikají v jádrech hmotných hvězd. Bez erupcí supernov by nemohly vzniknout planety s těžkými chemickými prvky, jako jsou uhlík, dusík, kyslík, síra a fosfor, které jsou základní součástí živé hmoty, jak ji známe. Nevznikl by hořčík, který je aktivním prvkem zeleného barviva chlorofylu, železo, které je aktivním prvkem červeného krevního barviva hemoglobinu, nebo vápník, který je stavebním prvkem vápenitých schránek a kostí. Velikost slabé jaderné interakce je tedy pro existenci života podstatná. Pokud by gravitační konstanta, která určuje velikost gravitační interakce, byla větší než nyní, v jádrech hvězd by byl větší hydrostatický tlak a teplota jader by byla vyšší. Proto by také vzrostla rychlost jaderných reakcí. Vyšší teplota jádra a větší množství vznikající energie by způsobily větší teplotu povrchu hvězd. Silnější gravitace by povrch hvězd zmenšila. Protože by se vyzařovalo více energie menší plochou, většina energie by se vyzařovala ve formě ultrafialového záření. Hvězdy s hmotností blízkou Slunci by byly spíše modrými obry. Naopak hvězdy s nižší hmotností než Slunce by vyzařovaly ve viditelném světle. Avšak doba života těchto hvězd by byla kratší než hvězd podobných Slunci. Tyto hvězdy dříve opouštějí hlavní posloupnost a doba setrvání na hlavní posloupnosti by nebyla dostatečná pro evoluci života ve formě, v jaké ho známe. Podobně malé změny velikosti elektromagnetické interakce, rychlosti světla, Planckovy konstanty, Boltzmannovy konstanty hmotnosti protonu a elektronu by měly závažné důsledky pro existenci života. Na druhé straně by odlišné hodnoty těchto konstant zřejmě vedly k novým jemným koincidencím (souvislostem), které si vůbec nedokážeme představit ani odhadnout, a samoorganizace by vedla ke strukturám, které nepozorujeme. Život by mohl mít zcela odlišné formy nebo by mohl mít zcela jiný význam. Dokud se nám nepodaří objevit život někde ve vesmíru, nebudeme schopni si představit jeho jiné formy.

45. .vesmir nas Bozsky presahuje od .magnificencia | 4. november 2010 21:28

    Kozmologia hadam dnes najrychlejsie napredujuca vedna disciplina otriasa zaklady svojich doterajsich paradigiem / objav tmavej hmoty a tmavej energie, teorie vysvetlujuce co bolo pred velkym treskom, probelm inflacneho vesmiru a jeho rozpinania rychlostou presahujucou rychlost svetla, probem s kvintesenciou, antropicky princip vesmiru etc. Kozmologia dnes ukazuje v celej sirke hlbku nasho nevedomia o podstate vesmiru, jeho tajomstvach.. Zaciname rozumiet ako nas Vesmir Bozsky presahuje.

46. .pre mat od .lukáš Krivošík | 4. november 2010 20:57

    Milý Mat, sypať na hlavu popol si nemám prečo. Ešte raz skúsim zopakovať svoju tézu bod po bode: 1. Zážitky v blízkosti smrti existujú, sú súčasťou nášho skúsenostného sveta. 2. Seriózny vedci, najmä lekári, tento fenomén normálne skúmajú a pokúšajú sa zistiť, čo je za ním. 3. Z tých vedcov, ktorí tento fenomén skúmajú, niektorí ponúkajú prirodzené biologické vysvetlenia. 4. Z tých vedcov, ktorí tento fenomén skúmajú, niektorí tvrdia, že žiadne z doterajších ponúkaných vysvetlení nie je schopné vysvetliť všetky aspekty týchto zážitkov, ale len niektoré ich prvky. A preto pripúšťajú, že by NDE mohli svedčiť o existencii posmrtného života. 5. Ako príklad som spomenul holandského lekára Pima van Lommela, ktorého text k tomuto fenoménu publikoval aj prestížny časopis The Lancet: profezie3m.altervista.org Ak seriózny lekár na stránkach peer-reviewed lekárskeho žurnálu píše o oddelení duše a tela, potom mi, milý Mat, iste dovolíte ak na neformálnu anketovú otázku odpoviem opatrne formulovaným konštatovaním, že výskum nasvedčuje tejto možnosti. Teda ešte raz, nepovedal som, že veda neochvejne potvrdzuje posmrtný život, len som povedal, že výskum konkrétneho fenoménu NDE nasvedčuje tejto možnosti. Samozrejme, najmä neurovedci majú nato iný názor. Vychádzajú z toho, že vedomie je výlučne produktom nášho mozgu. Som ale rád, že ste pri týchto hraničných témach pripustili aspoň možnosť, že veda by sa raz k tejto otázke mohla vysloviť priaznivo. Ja zase pripúšťam, že nejaké prirodzené vysvetlenie týchto javov sa skutočne môže nájsť. Preto som tú otázku napokon preniesol do roviny morálnej perspektívy ľudskej existencie...

47. ."zialbohu neverim" od .vleks | 4. november 2010 20:57

    ...ta odpoved (E.A.) mi pripomenula Cimrmana, ktory bol taky presvedceny ateista, az sa bal, ze ho za to pan Boh potresta.

48. .boh = nesmrteľnosť a mravnosť ľudí od .flim | 4. november 2010 19:42

    F.M.Dostojevský: „Teraz si predstavte, že Boh a nesmrteľnosť duše neexistujú (nesmrteľnosť duše a Boh je jedno a to isté, je to tá istá idea). Povedzte mi teda, prečo mám žiť poctivo, konať dobro, ak na zemi bezo zvyšku zomriem? ... Ak je to tak, prečo by som nezabil iného (ak sa môžem spoľahnúť na svoju šikovnosť a dôvtip, aby ma nepostihla moc zákona), neokradol ho, alebo prečo, ak nechcem zabíjať, by som priamo nežil na účet iných, len pre svoj bachor? Predsa umriem a všetko umrie a nič nezostane!“ F.M.Voltaire: „Človek priameho ducha je čestný z toho prostého dôvodu, z akého dá človek so zdravou chuťou prednosť výbornému vínu z Nuitz pred vínom z Brie a prepeliciam z Mansu pred konským mäsom ... Tí, ktorí by potrebovali pomoc náboženstva k tomu, aby boli čestní, by boli poľutovaniahodní; museli by to byť nespoločenské obludy, keby v sebe nenachádzali city nevyhnutné pre spoločnosť a museli by si vypožičiavať to, čo má patriť k našej prirodzenosti.“

49. .j.L.Borges od .flim | 4. november 2010 19:38

    „Byť nesmrteľný je ničotné. Každý tvor, s výnimkou človeka, je nesmrteľný, pretože nevie o smrti.“

50. .l.Ginzburgová od .flim | 4. november 2010 19:36

    „Formulácia »život je nezmyselný, pretože je človek smrteľný« sama osebe logicky neobstojí. Vari nezmysel, ktorý trvá večne by bol lepší ako dočasný? Ideu večného života človek akceptoval iba ako nesmrteľnosť duše, t.j. iného, pre neho nepochopiteľného stavu bytia. Avšak idea večne trvajúceho empirického života ako taká nie je pre človeka útechou; je nepredstaviteľná a strašná.“

51. .mato za nezapre od ..HeadAroundU | 4. november 2010 18:04

    Dost si odporujes. Na jednej strane neveris na posmrtny zivot a na druhej strane hovoris, ze budeme este mysliet po tom co zomrieme. --- Co sa tyka videa, dost ma prekvapuje, ze asi polka z vas velmi nechodi. Takisto ma prekvapuje, ze mnohi z vas veria, ze posmrtny zivot existuje. Dalej, neviem preco by mal niekto niekomu zavidiet to ci veri alebo neveri. Tiez neviem preco by mal byt niekto deprimovany z toho, ze neveri. Co sa tyka "vedy", na rozum mi pride ten sarlatan co pise tie knihy o zazitkoch pred smrtou. Stavat na tom vieru mi pride dost divne.

52. .6:3 od .bombaklat | 4. november 2010 17:15

    "ja verim v zivot po smrti, lebo sa mi to tak viacej paci. a keby to tak nebolo, bolo by mi zle." boa, to je elita!

53. .jedno poďakovanie a trochu rozčarovania od .andronikos | 4. november 2010 16:14

    Páni Majchrák a Gašparovič, ďakujem za odpoveď! Výpovede ostatných boli len voda a exhibícia. Obzvlášť ma sklamala "sofistikovaná" kombinácia vedy a viery v Lukášovom podaní a taktiež jeho apel na morálku. A čo takto nasledujúca argumentácia, ktorá ho určite ako starého známeho ľavičiara obzvlášť osloví: "vedecký" výskum pána z Hornej Dolnej preukázal, že socialistická ekonomika pravdepodobne bude funkčná, a viera ľudí v socialistických krajinách v komunistickú budúcnosť bola, resp. je dobrá, pretože pracujú pre lepšie zajtrajšky nielen samých seba. - Čo to vôbec je za anketu a aký mala účel? Diskreditovať členov redakcie, ktorá je povestná početným zastúpením kresťanov, ako amatérskych teológov a humanitných vedcov?

54. .sOROSOVCI NEZABUDAJTE !!!! od .sOROS | 4. november 2010 15:33

    ZE KTO SLUZI DIABLU, TAK DIABOL SA LEN PEKLOM DOKAZE ODVDACIT !!!! inak ma to neprekvapilo.. na hrobi nechodim (sak naco si uctit mrtvych ???) a v posmrtni zivot neverim....

55. .re:mat od .toomas | 4. november 2010 14:49

    Mozno sa to az tak vyvinie a mozno sa v mozgovede a inych "haklivych" vedach otvoria nove vedou neuchopitelne zahady (v co ja ako veriaci dufam) a vclenim si do nich moju metafyziku. Aj tebe dik.

56. .pre toomasa od .mat | 4. november 2010 14:11

    aha. no ano, suhlas. a dla mna tak to bolo vzdy. odkedy je veda vedou (a aj predtym, ked sa tak sama nevolala a bolo to proste poznavanie a vysvetlovanie skutocnosti naokolo) zuzuje nabozenstvam priestor na popis sveta. akurat pomaly ozaj zacina ist do tuheho, lebo sa metodologicky priblizila aj ku skumani veci ako dusa, moralka, ci samotna viera. podla mna nic tragicke. vo svojej podstate, ked sa ten priestor uplne zuzi su podla mna veda a viera nezlucitelne. zostanu totiz otazky ako platia alebo neplatia prirodne zakony absolutne t.j. su mozne nejake veci mimo nich? a tam je to bud alebo. osobnej viery a filozofie sa ale toto netyka. predsa ked verim, ze vyhram v sportke, pramalo ma zaujima, ci je pravdepodobnost miziva. podam si. a ked verim, ze boh je, pramalo ma zaujima, ze nejaka veda mi tvrdi ze v x oblastiach zivota je pravdepodobnost ze by mohol byt zlomok percenta. verim a hotovo. najvacsi problem maju podla mna veriaci vedci (pokial nemaju klapky na ociach a su intelektualne poctivi) ktorych ten konflikt musi znepokojovat permanentne. ...ale to uz som sa dako moc od temy rozfilozofoval, takze stop. a dik za diskasn! :-)

57. .pre lukasa od .mat | 4. november 2010 13:55

    lukas, nasyp si popol na hlavu a prestan trepat. sorry za ostrost. urobil si hlupy preslap. tato rekcia nasvedcuje tomu, ze nie z neznalosti ale ucelovo. neuroveda postupne konverguje na opacnu stranu nez by si chcel. ok, krajne nepravdepodobne ale... muozbyt to raz prehodnoti. dnes je to vsak tak, nie naopak. tak ta este raz, v mene ludi, co nemaju znalosti o podstate veci prosim aby si sa nabuduce vyhol ucelovemu podporovaniu svojich presvedceni vedeckym vyskumom. aspon dovtedy, kym v nom nebudes ako tak doma.

58. .re:mat od .toomas | 4. november 2010 13:47

    Z toho tvojho stylu pisania mi vyplynulo, ze s dusou nepocitas. Asi som to trochu prehnal s tym rozporom medzi vedou a vierou. Rozpor je silne slovo, ale kazdopadne veda nijak nepotvrdzuje tie nabozenske pravdy. Veda svojimi vysledkami kladie nabozenstvu coraz viac otazok a odpovede na ne, take aby boli v sulade aj s vierou aj vedou, su potom strasne krkolomne a povedal by som ze az nepekne. A ta "krkolomnost" priamo narasta s novymi vedeckymi poznatkami mam taky dojem. Takze je tu spor vedy a jednoducheho elegantneho vysvetlenia pravd viery. A z toho vyplyva dalsi rozpor - kedze viera je adresovana pre vsetkych ludi, preco je take tazke zdovodnit jej zakladne principy.

59. .duša a telo od .lukáš Krivošík | 4. november 2010 12:50

    Milí diskutujúci. Samozrejme, viera a veda sú dve odlišné veci. Mnoho ľudí si z vedy urobilo doslova modlu a ignorujú jej poznávacie limity, rovnako ako metodologické spory, jej časté prehodnocovanie práve vo veciach, kde si ľudia už mysleli, že veda dala konečné odpovede a pod. Inak povedané, dnes môže veda posmrtný život vylúčiť, zajtra ho môže potvrdiť. A pozajtra môže prísť s inou paradigmou a zase ho urobiť nepravdepodbný. Ale... Nedá sa poprieť, že najmä v súvislosti so zážitkami v blískosti smrti existuje medzi serióznymi vedcami široké spektrum názorov. Ja nemám pocit, že by tam existoval konsenzus, ktorý by dokázal spoľahlivo vysvetliť všetky príznaky týchto zážitkov čisto biologicky. Spomeniem napr. holandského kardiológa Pima van Lommela. Každopádne, vo videu som povedal, že bezohľadu na názor vedy, veriť v posmrtný život považujem za rozumné kvôli odlišnej perspektíve, ktorú táto viera dáva pre prežitie života na tomto svete. To je ostatne jediné, čo je relevantné. Zvyšok sa ukáže po našej smrti.

60. .pre toomas od .mat | 4. november 2010 12:34

    hop, pardon. toomas 09:17 "co ma ako krestana" ..takze jedna z tych moznosti vypadla :)

61. .pre toomas od .mat | 4. november 2010 12:29

    ako vies ze ja s dusou nepocitam? nikde som to nenapsial :-) a v tejto argumentacii to ani nie je podstatne (ale aby bolo vsetko naporadku :disclaimer: ano, nepocitam. akurat, ze z toho co pisem to automaticky nevyplyva). ta druha cast o rozpore (formulacia) je pre mna nezrozumitelna. chces povedat, ze: okrem toho ze so mnou v danej veci v principe suhlasis si este aj myslis, ze vedecky vyskum ukazuje nieco ine, nez tvrdi(a) nabozenstvo(tva)? a ze tym padom sa vzajomne tieto dve veci vylucuju? alebo, ze veris v dusu ale nabozensky nie? alebo? podla mna uplne ina tema ale ak, tak upresnit prosim :-)

62. .re:mat od .toomas | 4. november 2010 11:48

    Hej v podstate s tym suhlasim, akurat, ze ja pocitam s dusou, ty nie. Rovnako si myslim, ze vysledky vedy su skor v rozpore s vierou (darwin, genetika, fyzika ako taka, vyskum mozgu atd..).

63. .blbosti od .vladimirB | 4. november 2010 11:43

    Krivošikovi by som povedal len tolko, že vedecky vyskum už dlhodobo a jasne ukazuje presny opak ako si on naivne mysli. Martin Mojžiš je asi jediny triezvy človek v redakcii.

64. .ten tretí od .mišo | 4. november 2010 11:20

    Neviem kto je ten tretí, ktorý hovoril o živote po smrti, ale absolútne neverím v to čo povedal. A neviem prečo sa ostatný báli povedať že neveria. ! ! !

65. .ad veda a dusa od .mat | 4. november 2010 11:18

    veda z principu nedokaze potvrdit nic. teda aspon nie s absolutnou istotou. preto ani ja nepisem, ze je "dusa celkom out". podla mna tvrdenie " Je pravda, ze coraz viac prejavov sa pripisuje mozgu a je to vedecky podlozene" je v podstate totozne s mojim "vedecky vyskum praveze velmi velmi velmi silno nasvedcuje tomu, ze ziadna dusa-vedomie bez tela (mozgu) nie je" a oba zhodne su v prikrom rozpore s tym, co odznelo vo videu. a ja ani nemam zaujem tu v diskusii obhajovat nazor ci dusa je alebo nie je. len sa ohradzujem proti ucelovemu zneuzivaniu lukasom krivosikom, ktory zjavne nema ani potuchy o tom comu vedecky vyskum ohladne vedomia/duse dnes skutocne nasvedcuje ale nehanbi sa to puzit ako podporny argument pre svoje presvedcenie, cim mnohych neznalych zavadza. a pokial niekto cita, tak sa tazko ubrani dojmu, ze tomu nasvedcuje prakticky cely vyskum. a to v tom zmysle, ze pozicia, ze existuje nejake telo a od neho nezavisla dusa je stale menej pravdepodobna. staci zaguglit mind body problem alebo consciousness a sustredit sa na neurovedecke texty. alebo co ja viem, zajst do knikupectva a vrtat sa v popularizacnych neurovednych ci psychologickych knihach na tuto temu. je ich pomerne dost, takto spakruky ma napada napr. spisba frantiska koukolika, prip zimmerova kniha jak se duse stala telem.

66. .re:.re:mat od .giulio | 4. november 2010 10:19

    Veda nie je schopná potvrdiť či vyvrátiť existenciu duše či posmrtného života. Inak by viera prestala byť vierou. Myslím však, že už len to, že si človek kladie transcendentné otázky, svedčí o jeho transcendentnom zameraní.

67. .re:mat od .toomas | 4. november 2010 09:17

    No ukaz mi ten vyskum, ktory tomu nasvedcuje. Je pravda, ze coraz viac prejavov sa pripisuje mozgu a je to vedecky podlozene, co ma ako krestana znepokojuje, ale zeby bola ta dusa celkom out, to ziadny vyskum netvrdi.

68. .ja od .cigorin | 4. november 2010 07:23

    na hroby chodim ale nie na prikaz. Minule, napriklad, som bol velmi prekvapeny z toho kde sa podela ta mila pani z kvetinarstva na ruzinovskom cintorine. Vzdy ked som tam vstupil ma privital pekny interier plny kvetov a svietnikov a mila pani. Minule, tam uz bola nevrla predavacka, ktora to premenila na ubohy sklad. Nevadi, kupim si svietnik, vravim si... "Prosim si tamtie dva.." svietniky na stole "nie tie s krizom, tie bez" ... to som este nevidel aku "laskavu" reakciu tato moja odpoved vycari na tvari tej, ktora veri v posmrtny zivot

69. .ach, boze. od .mat | 4. november 2010 01:30

    vedecky vyskum praveze velmi velmi velmi silno nasvedcuje tomu, ze ziadna dusa-vedomie bez tela (mozgu) nie je. podla mna, ziadny sucasny seriozny neurovedec nebude tvrdit opak. poprosil by som preto nabuduce vyhnut sa takejto ucelovej argumentacii a zostat pri pocitoch, viere, zelaniach a tak podobne.

70. .slovaci sa nezapru od .mato | 4. november 2010 01:02

    9 z 10 veri, ze sme tu navzdy... ale aj keby sme neboli, ked nam bolo cele veky jedno, ze sme tu neboli predtym nez sme sa narodili, tak nam to bude tak isto jedno cele veky potom, co z nas budu rastlinky... (troska tym veriacim ale v kutiku duse zavidim, je to fajn predstava lietat si po smrti v oblakoch a hrat s dedkom a babkou karty

Komentáre do diskusie môžu pridávať len predplatitelia Piana. Zaregistrovať sa môžete tu.

Redakcia si vyhradzuje právo vymazať príspevky, ktoré obsahujú vulgárne či rasistické výrazy, a tiež tie, ktoré sú osobným útokom na redaktorov a spolupracovníkov .týždňa.