Nájdených 263 výsledkov pre výraz „alexander Balogh“
.týždeň

Euro nedáme, radši EÚ zbouráme

.alexander Tomský .časopis .klub

Další konference eurozóny, další odklad eurokrize. A samozřejmě, i další německé nasazení mučících nástrojů na bankrotující státy. Portugalsko, aby se ještě chvíli udrželo bez pomoci Unie, raději předem ohlásilo další omezení státních výdajů (o 5,3 procenta) a několik set tisíc převážně mladých a nezaměstnaných vyšlo do ulic na protest proti diktátu pod heslem z Egypta a Tunisu – „My, zoufalá generace”. Řecko dostane úlevu na úrocích (4, 2 procenta) a prodlouží se mu splátkový kalendář ze tří na 7 let výměnou za to, že prodá státní majetek za padesát miliard eur, přestože finančníci odhadují státní podíly jenom na patnáct. Irsku se neodpustí nic, protože má nízké (podle Sarkozyho neřestné) firemní daně. A nové navýšení záchranného fondu. Samozřejmě, všichni vědí, že to nic neřeší. Všechny tři státy v deflaci bankrotují a jejich dluhy porostou. Úroky za portugalské dluhopisy opět vzrostly. Deflace totiž  zvyšuje reálnou hodnotu místního eura, a tím i starého dluhu. A v takové situaci zvyšovat daně na splácení dluhu je sebevražedné a připomíná medicínu na krizi třicátých let. Jenom bankrot nebo inflace může rychle zlikvidovat státní dluh. Vždyť řecká dluhová spirála dosáhne letos 150 procent HDP a splátky 14 procent státních příjmů. Nezaměstnanost roste (15 procent) a podobně jako v Portugalsku téměř 40 procent mladých lidí je bez práce. A deflační politika bude pokračovat. Až do konečného řešení, kterému se vládci unie snaží za každou cenu vyhnout. Proč asi?

.týždeň

Konec naší civilizace?

.alexander Tomský .časopis

Očekával jsem, že nové české vydání Zániku Západu od Oswalda Spenglera z roku 1918, který na základě mylné cyklické teorie historie předpovídal jakýsi konec naší civilizace, rozvíří u nás diskusi o její podstatě a výzvách do budoucnosti. Nestalo se, avšak na Západ od nás se toto téma neustále přetřásá. V Anglii dokonce vznikl časopis Standpoint, který má záchranu západní civilizace ve svém programu.

.týždeň

Karel IV. Antisemitský?

.alexander Tomský .časopis .klub

Německá televize uvedla nedávno v seriálu nazvaném zjednodušeně „Němci“ dokument o Karlu IV.

.týždeň

Kolize českého státu

.alexander Tomský .časopis

Po půlročním handrkování o platy mladých lékařů a pod výhružkou březnového odchodu, (3 800 z circa 12 000 nemocničních doktorů), nabírá kolize obrátky. V prvním dějství to vypadalo, že buď ustoupí vláda, anebo zkolabují nemocnice.

.týždeň

Píše Alexander Tomský

.alexander Tomský .časopis .klub

S Novým rokem, s novým štěstím, jak si teď přejí Rusové, a tak jsem začal naivně v médiích hledat něco pozitivního, jako bych zapomněl, že nelze. Copak jsou tu od toho, aby psali, že je pan Novák zdráv, rodina taky, děkuju, a vyhlídky dobré?

.týždeň

Láska a jiné vánoční předměty

.alexander Tomský .časopis .klub

Pod tímhle názvem se kdysi Karel Čapek vehementně rozčílil na pokrytectví českých novin, které, štvavé a katastrofické během roku, o vánocích překypují láskou k bližnímu, sentimentální poezií, domácím krbem, dojatými city a radostnými dětskými očkami.

.týždeň

Zázrak Chanuky

.alexander Ben-Zvi .časopis

Pred dvoma tisíckami rokov sa ľud Izraela vrátil z babylonského zajatia a znovu vybudoval Svätý chrám. Lenže izraeliti neboli slobodní. Krajina priťahovala mocnosti, pretože spočívala v centre Európy, Afriky aj Ázie.

.týždeň

Paradoxní Ortodoxie

.alexander Tomský .časopis .osobnosti

Napsala mi studentka z Ružomberoka, abych ji ozřejmil Chestertonovu apologii z teologického hlediska, a protože jsem právě dokončil překlad jeho slavné Ortodoxie, pokusím se o nemožné, ačkoli vím, že Chestertona vlastně vykládat nelze.

.týždeň

Dvaja kohúti na jednom smetisku

.alexander Buzinkay .časopis .téma

Rožňava je mesto s banskými tradíciami. Možno i preto tu pretrvalo v povedomí ľudí známe komunistické heslo: „Ja som baník, kto je viac!“ Dvadsať rokov sa toto povedomie odrážalo v ľavicových voličských preferenciách.

.týždeň

Píše Alexander Tomský

.alexander Tomský .časopis .osobnosti

Benedikt XVI., nomen omen svého slavného zakladatele evropského monasticismu, stojí před podobným problémem: jak zachránit upadající civilizaci? V šestém století, kdy se už definitivně hroutil Řím a civilizace, útlý svazek regulí a nezdolná energie sv. Benedikta vedla k zakládání řeholních komunit a k odklonu od východní poustevnické spirituality. Nová společenství pod heslem „ora et labora“ byla založena na harmonii zbožnosti a práce, duchovnosti, která není odklonem od života, ale naopak, inspiruje činorodost. V temných třech stoletích úpadku zachránila antickou vzdělanost – především řeckou filosofii, univerzální právo a neuvěřitelně i jazyk latinského Říma. Staronová středověká civilizace stála proto ve znamení dvou velkých paradoxů: hledání rovnováhy víry a rozumu a rovnováhy mezi duchovní a politickou relativní autonomií.