Barcelona, Milán, Benátky, Dubrovník… Všude mají problém s masivním návalem zahraničních turistů.

„Chci pryč od války, daleko od zbraní a hluku. Chci zpět ke své rodině,“ říká šestnáctiletá Němka Linda Wenzelová, která se přidala k IS. To ale nebude tak jednoduché.

Tři stovky pravicových radikálů se minulý týden shromáždily na předměstí Budapešti při ohlášení vzniku nové extrémní strany Síla a odhodlání. Vlajku krajní pravice rozvinuli vůdci hnutí nedaleko památníku bitvy u Bratislavy, v níž roku 907 Maďaři porazili východofranckou říši.

Bojí se, že přijdou o práci a jejich rodiny se rozdělí. V nejhorším případě budou muset zemi opustit. Aby tomu zabránili, musejí splnit komplikované podmínky k přiznání trvalého pobytu.

Technologické korporace jako Cisco, IBM, Hewlett Packard či SAP dávají ruským firmám přístup k přísně střeženým bezpečnostním opatřením svých produktů. Chtějí zůstat na lukrativním ruském trhu. A to v době, kdy je Rusko podezřelé z několika kybernetických útoků na Západ.

Andrej Babiš díky naprosté dekonstrukci sociální demokracie nejspíš vyhraje volby a možná se stane premiérem. Nebude to poprvé, co oligarcha získá politickou moc v rámci EU.

Před dvěma týdny pověřil srbský prezident Aleksandar Vučić 41letou Anu Brnabićovou sestavením vlády. Vypadalo to na revoluční krok v historii konzervativní pravoslavné země.

Starou gardu ve Francii definitivně nahradila nová. V Macronově nástupu a jeho efektu na francouzskou politiku je určitá naděje.

Ačkoli britskou společnost zasáhly krvavé útoky posledních týdnů, hlavním tématem voleb je brexit. Jindy suverénní premiérka Theresa Mayová vedla špatnou kampaň, zatímco odepisovaný Corbyn šel dramaticky nahoru. Pokud konzervativci nezískají většinu, bude to pro Mayovou fiasko.

Zapojení ruských pozemních jednotek bylo od začátku intervence minimální, ale Putin vyslal do Sýrie speciální komanda čečenských a ingušských bojovníků z neklidného Severního Kavkazu.