archív čísel
najčítanejšie
-
Úspech srdca
prečítané 1858x -
Každý deň zápasím o pokoru
prečítané 841x -
Problém Daniela Lipšica
prečítané 828x -
Strieľal na Heydricha
prečítané 733x -
Lipšicova nová strana
prečítané 614x
týždeň klasické predplatné
Objednajte si polročné alebo ročné predplatné časopisu .týždeň!
týždeň webové predplatné
Chcete si prečítať časopis .týždeň cez internet? Zaplaťte si vstup do elektronického vydania.
články
rss22 rokov
.editorial
Keď som si v piatok uvedomil, že od pádu komunizmu prešla takmer presná polovica môjho života, prekvapilo ma to. Pocitovo žijem v slobode oveľa kratšie, než v husákovskej normalizácii.
.štefan Hríb12. november 2011 | prečítané 2026x | reagovali 2 ľudia
...pokračovanie nájdete v aktuálnom čísle na stánkoch
Diskusia (2)
-
.aké pocity si mal ako kojenec? od .dedeon | 24. november 2011 12:05
Napriek tomu čo Havel napísal v r.1978 : „Nezdá se, že by tradiční parlamentní demokracie nabízely způsob, jak zásadně čelit „samopohybu“ technické civilizace i industriální a konzumní společnosti; i ony jsou v jeho vleku a před ním bezradné; jen způsob, jímž manipulují člověka, je nekonečně jemnější a rafinovanější než brutální způsob systému posttotalitního. Ale celý ten statický komplex ztuchlých, koncepčně rozbředlých a politicky tak účelově jednajících masových politických stran, ovládaných profesionálními aparáty a vyvazujících občana z jakékoli konkrétní osobní odpovědnosti; celé ty složité struktury skrytě manipulujících a expanzivních ohnisek kumulace kapitálu; celý ten všudypřítomný diktát konzumu, produkce, reklamy, komerce, konzumní kultury a celá ta povodeň informací, to všechno – tolikrát už rozebráno a popsáno – opravdu lze asi těžko považovat za nějakou perspektivní cestu k tomu, aby člověk znovu nalezl sám sebe,“ napísal v roku 1978 Václav Havel. Havel priamo píše (ešte pred novembrom) aj toto: "Vzniká ovšem otázka: čeho se vlastně lidé bojí? Procesů? Mučení? Ztráty majetku? Deportací? Poprav? Zajisté nikoliv: tyto nejbrutálnější formy nátlaku společenské moci na občana naštěstí – aspoň v našich podmínkách – odnesla historie. Dnešní nátlak má formy jemnější a vybranější,( ..........) do oblasti nátlaku existenčního. Což ovšem na podstatě věci mnoho nemění (…) bojí-li se dnešní člověk například, že ztratí možnost práce ve svém oboru , /alebo stratí prácu vôbec, súčasnosť ?/, může být tento strach stejně silný a může ho vést k týmž činům, jako když v jiných historických podmínkách mu hrozila konfiskace majetku. Metoda existenčního nátlaku je přitom dokonce v jistém smyslu univerzálnější: není totiž u nás občana, který by nemohl být k existenčně (v nejširším slova smyslu) postižen; každý má co ztratit, a každý má tudíž důvod ke strachu." / A tento nástroj je v dnešnej dobe 15%-tnej a vyššej "nezamestnanosti, ešte ďaleko viac účinný, nakoľko každý "zamestnanec" si musí zvážiť, či zostať bez "existenčných prostriedkov", alebo sa podvoliť "NÁTLAKU"?/ Natíska sa otázka, akú "slobodu" sme získali? Čo sľuboval v r.1989: V.Havel : (december 1989) "Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociálni otřesy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se néktefí z vás obávají. Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pěčovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány. Toužím po takové republice víc než kdo jiný. Náš štát by už nikdy nemél být přívažkem či chudým příbuzným kohokoli jiného. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražovaní? Mnohokráte a jasné tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení, včetně dalších dokumentů a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoli sociálních krizí a podobne. Žádné gigantické zdražovaní nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme. Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podlé mého mínění nesmí náš štát šetřit na investicích do školství a kultúry. Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesúm, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátám základních sociálních jistot, musí naši ekonómové přijmout prosté jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné: NEJDE TO."Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci obnovit kapitalismus, že jsem ve službách svetového imperialismu, od něhož prijímam tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků.(A bola to PRAVDA !! ??) Byly to všechno lži, protože brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. "
-
.namet na november z Plusky od . Marian Bajus | 18. november 2011 17:36
Ohladom trefneho clanku Martiny Kubaniovej (Plus 7 dni, c. 47: "Vysavaci", som najprv myslel, ze ma dvihne zo stolicky. Lenze, co uz dnes normalneho cloveka prekvapi na dnesnej partokracii v EU a SR? Astronomicke platy (cca. 8000eur), dve sidla, 63 budov vo vlastnictve resp. prenajme... To co je? Predsa nova slachta! Nazov clanku, napr. "Pijavice", by asi nebol vystiznejsi, nakolko pijavice su aspon uzitocne v alternativnej medicine. V o nic horsej situacii nie je ani EK. Pred ocami nam vyrastli novi feudalni pani, ktorí sa nestítia nicoho. Slovicko "kriza" pocitili vo svojich zivotoch asi tak casto, ako ja som videl UFO. Toto sme 17.novembra 1989 chceli, za toto sme bojovali? Tým, ze sme dobrovolne - nasilu prijali euro, nas dostali politici tam, kde nas chceli mat. Cely projekt EU posvatili vzdnikom spolocnej meny. Spolocna mena sama o seba by nebola zla myslienka, keby nebola "nainstalovana" umelo a neudrzatelne. Vystupit z "bonitneho" euroklubu by znamenalo ekonomicku katastrofu a ostat znamena permanentnu krizu. Dostali sme aj lekciu ako treba spravne hlasovat (euroval 1 ), resp., hlasuje sa dovtedy kym nepovieme "ano". Samozrejme, akoze nasim slobodnym rozhodnutim. Tomu sa uz hovori vyssi stupen demokracie. Dejstvo tejto divadelnej hry este nie je ukoncene. Pride euroval 2 a to je uz "pecka" Uz pôjde o hotovost a kapital na zavolanie do 7 dni. Opovazime sa hlasovat "proti" alebo aspon neutralne? Tazko. Potom by sa tí, co nechcu mat vlastne naklady, ale chcu doterajsi dlhovy blahobyt, prestali s nami hrat na piesocku a nemohli by sme s nimi presypat piesok lopatkou.... Jednoducho, falosni kamarati fuc. Zamienka krizy eura bude aj dôvodom na vznik Spojenych statov europskych. Pre nas, nic pozitivne, ale ved o to ide a o nas ani nikdy neslo. Dostali sme sa do zacarovaneho kruhu z ktoreho niet uniku. Pekne nas znormalizovali. Postupne nam beru idealy 17. novembra, ale uz nie nasilne ako to robili komunisti posliapavanim ucty a slobody cloveka. Robia to takticky, sofistikovane, vyuzivajuc davovu manipulaciu. Je smutne, ze sme sa po 22 rokoch od revolucie zobudili nie do demokracie ale prehnitej zmafianizovanej partokracie. V takej preklamanej dobe sa neda zit. Obavam sa, ze novy "17. november" bude nevyhnutny. Otazkou iba ostava, co urobia "papucoví domasedi" - Slovaci? Pridu do ulic az ked nebude na chleba? Mgr. Marian Bajus, Zámutov (zaslane do Listarne Plus 7 dni)
Komentáre do diskusie môžu pridávať len predplatitelia Piana. Zaregistrovať sa môžete tu.
Redakcia si vyhradzuje právo vymazať príspevky, ktoré obsahujú vulgárne či rasistické výrazy, a tiež tie, ktoré sú osobným útokom na redaktorov a spolupracovníkov .týždňa.
Copyright © 2009 - 2012 Vydavateľstvo W Press a.s., Partizánska 2, 811 03 Bratislava, Slovensko / ISSN: 1336-653X
Design and Technology by MONOGRAM